Energie negativních emocí

bird-474253_1280Jsou negativní emoce prospěšné? Negativní emoce jsou námi nepochopené, pro ego jsou přirozené. Přesto jsou velmi nebezpečné, zabraňují nám v tvoření všeho pozitivního, po čem toužíme. Negativní emoce jsou nenápadné, nacházejí se skryté v mnoha myšlenkách a představách, aniž bychom si to vždy uvědomovali. Strach nás může nevědomě ovládat v každé i v té nejmenší obavě z čehokoliv. Proto, než se zaměříme na vlastní emoce a negativní myšlenky je doprovázející, dopřejeme si dostatek času a každý den se budeme pozorovat. Budeme sledovat své jednání a emoce jakoby z pohledu nezaujatého diváka. Nebudeme se hodnotit ani kritizovat – to je důležité. Jen se pokusíme změnit všechny negativní myšlenky v pozitivní, to znamená ,,Tvořivé“.

Negativní emoce jsou přirozené, pokud nás někam vedou

Pokud nám otevřou oči, potom jsou prospěšné. Nesmíme je v sobě potlačovat! Máme si uvědomit, co se nám snaží naznačit. Zásadní chyba je, pokud jejich energii vysíláme jako ostré šípy proti sobě, někomu nebo něčemu, co v nás emoce vyvolalo. Krátkodobá negativní emoce je v pořádku, musíme s ní ale pracovat, změnit ji na pozitivní. Závist, pokud ji neobrátíme v negativním smyslu proti objektu závisti, nás má nabudit, abychom něco na sobě nebo ve svém životě změnili. To platí i u strachu, target-585979_1280nenávisti, vzteku, sebelítosti atd. Negativní emoce nás mají přinutit ke konstruktivnímu zamyšlení se nad danou situací, nad sebou, nad stále se opakujícími myšlenkami, které se nám bezděčně honí hlavou.

Ovšem nemyslete si, že se vám podaří vše skryté v myšlenkách a v jejich záludném pozadí, někdy docela temném, někdy zdánlivě radostném, objevit během pár dní, že se vám podaří změnit sebe a svoje zvyky během pár týdnů. To se docela určitě nestane. Může trvat několik měsíců, než se vám podaří rozkrýt všechna možná zákoutí vlastního nitra, s vědomím, že ani nadále nebudete s touto nesmírně trpělivou prací u konce. Není jednoduché být ve střehu v různých vypjatých situacích a nedovolit negativním aspektům ovládnout vlastní ego, vzhledem k tomu, že nikdo nežije pouze sám za sebe. Žijeme v rodině, v partnerství, s rodiči, dětmi, přáteli, kolegy v zaměstnání, ve společnosti. Je docela obtížné, ale ne nemožné, vždy svou osobnost zharmonizovat a ovládat se za každé situace. Tuto harmonii udržet a dál žít běžným životem, přitom si zachovat vnitřní pocit jistoty, pohody a nepřipoutanosti k okolnímu (negativnímu) dění.

Vyvarujeme se přehnaných negativních emocí při jakékoliv akci

Veškerou běžnou činností, zaměřenou na konkrétní cíl, vzniká energetické silové pole. Toto silové pole se aktivuje, prostoupí prostorem, napojí se na podobně rezonující síly a v okamžiku kritického množství vyvolá určitý následek. Energii si již umíme představit jako vlnění nebo rezonanci. Rozkmitáme-li energii, například cíleným opakováním určité myšlenky, tyto kmity opustí naše biopole a po spirále času, která nemá začátek ani konec, vytvoří následek v podobě harmonie nebo naopak nesouladu. Této neviditelné síle musíme plně důvěřovat, potom se napojíme na univerzální proud energie, s jejíž pomocí můžeme tvořit a získávat potřebné informace, uložené v příslušném energetickém poli.

Duševní zdraví s GINKGO BILOBA   button (3)

Vše živé, vše hmotné, rostliny, řeky i skály vyzařují energii. Tato energie obsahuje informace, které mohou senzitivní jedinci vnímat. Můžeme ji nazvat aurou, bioplazmou, nadhmotnou substancí, světlem. Neživé věci, které nás obklopují, například dárky, předměty zděděné nebo zakoupené ve starožitnictví či bazarech, nepozorovaně kolem nás šíří energii – negativní či pozitivní, získanou například emocemi svého původního majitele. Ve starožitných zrcadlech může být nakumulovaná velmi zhutnělá rezonance všeho, co zrcadlo za dobu své existence vidělo a uložilo si do paměti. Proto je vhodné mít se na pozoru, věci kolem nás mohou vyzařovat neznámé síly, které nás nenápadně ovlivňují.

Úzkost je emoce, se kterou lze účelně pracovat

charlie-chaplin-1159667_1920Úzkost z nás dělá smutné klauny. Obáváme-li se budoucnosti na osobní úrovni více než je zdrávo, naše strachy provází ruku v ruce úzkost. Může se jednat o uvědomování si skrytého dítěte v sobě, po němž se nám stýská, nebo o skrytý pocit nicotnosti a konečnosti, případně nás provází podvědomí strach ze smrti. Společnost nás nutí být dospělými, vážnými, zabíjí v nás hravost, spontánnost a originalitu. A my se jí snažíme zavděčit a nevidíme skryté pastýře vládnoucí zaslepeným ovečkám… Úzkosti tohoto typu jsou přesnou manifestací toho, jak neumíme prožívat život v přítomném okamžiku. Úzkostné vnitřní naladění a neodbytný strach je založen pouze na neexistujících abstraktních představách – budoucnost přece ještě nenastala. Je to metafyzický strach bez zjevného důvodu, hmatatelného, již existujícího důvodu, který by v tuto chvíli stál přímo před našima očima. Úzkost jde ruku v ruce se sklíčeností a pocitem bezvýchodnosti ze situace, která možná ani nenastane – jde přece jen o představy. Často se přidá nepříjemné bušení srdce, únava, nebo nás polévá studený pot. Úzkost často vychází z potlačovaných pudových impulzů z oblasti nevědomí. Někdy jde dokonce o potlačovanou agresi, kterou takto nevědomky obracíme proti vlastní osobě. Proč? Možná jsme měli v dětství zakázáno plakat…

button (11)

V některých tvářích jsou patrné pod maskou úsměvu skrývané obavy, zloba, chaos, touha uniknout před celým světem, potlačované vnitřní konflikty, popírání přirozených potřeb. Dlouhodobá úzkost může přejít v ještě více ubíjející neurózu, deprese a někdy až v různé fobie. Člověk sám si neumí pomoci, protože netuší, že se musí zbavit v první řadě potlačování a popírání vlastní osobnosti. Pokud si toto nepřipustí, nebude mnohdy ani schopen zbavit se dalších vnějších problémů, spíše bude na sebe nabalovat potíže další. Strach o osobní budoucnost se odehrává v tuto chvíli jen v naší hlavě. Ego je tak naučené, naprosto mu tento způsob imaginace vyhovuje! Dokáže se od rána do večera přehrabovat v myšlenkách typu: ,,Co by bylo kdyby…“ Nevidí nesmyslnost nepřekonaného zvyku, pocházejícího z výchovy v dětství. Kdy nám bylo striktně a pod pohrůžkou trestu přikazováno, co smíme a co nesmíme. Kdy nám bylo vštěpováno kdo jsme, čím jsme a čím budeme! Ego samo, přesto že si hraje na hrdinu, může mít strach z krásy, lásky, dobra, pokory, pravdy a nakonec i ze sebe samého.

Jindy se jedná o strach založený na nepříjemných vzpomínkách z minulosti, kdy nám někdo mentálně či fyzicky ublížil. Často vychází ze žárlivosti, z obav o náklonnost, oddanost a lásku našich blízkých. Také strach a úzkost zdravého člověka z nemocí, a v neposlední řadě strach o naše děti je nesmírně vyčerpávající. Úzkost má schopnost vyvolávat v nás ty nejčernější představy, které jsou velmi nebezpečné – destruktivní. Nevědomě vytváříme negativní vizualizace, zbytečné abstrakce a sugesce a vysíláme je do éteru! Následně můžeme paradoxně naše strachy zhmotnit a k sobě přivolat. Například často opakovaná myšlenka: ,,Já jsem smolař“, z nás zákonitě, skrze svět kvantových zrcadel, dělá smolaře! Tento strach je ale odlišný od přirozeného strachu, chápaného jako pud sebezáchovy, ostražitost v konkrétních, životu nebezpečných situacích.

Harmonie je základem pochopení duality vesmíru

Za dávných časů se narodila Harmonie, dcera bohyně Afrodity a boha Area. Neboli Venuše a Marsu. V její povaze najdeme souznění velmi rozdílných, protikladných povah těchto dvou planetárních archetypálních bytostí. Harmonie je symbolem rovnováhy, porozumění, souznění, svornosti a zdrženlivosti.

Kontrolu nad svým životem můžeme mít, pokud si uvědomíme co znamená HARMONIE – vědomé udržení protichůdných sil v rovnováze. Harmonie ale neznamená, že se někomu bezhlavě, za každou cenu přizpůsobíme. Harmonie neznamená, že se budeme snažit někoho napodobovat. Neznamená ani bezhlavé přikyvování hlupákům. Harmonie je vědění, že nic není černé ani bílé, je sjednocením rozdílností, je porozumění a vzájemné doplňování. Hledání harmonie není nudná záležitost, dává nám spoustu podnětů a inspirace, jak docílit sjednocení zdánlivě protichůdného. Hledání harmonie může být velmi vzrušující a poučné, někdy bolestné, jindy komické – hledání harmonie je životní cesta každého z nás. Často v osobním životě vytváříme neskutečné životní parodie. Pořád, kolem dokola! Tomu vousatému bělovlasému stařečkovi, tam nahoře, jsme asi pěkně k smíchu. Ale otázku, zda je to či ono spravedlivé nebo nespravedlivé, musíme pokládat pouze sami sobě. Moudrost toho ,,nejvyššího“ nám nikdy nepomůže, pokud ji konečně neobjevíme uvnitř sebe.masks-627719_1280

Musíme ale vzít v potaz, že dokonalá, veskrze čistá harmonie, pokud by měla všude a ve všem vládnout, byla by v podstatě nudná a nepobízela by člověka (ani přírodu) k tvořivosti a sebepoznání.

Některé síly je nutné akceptovat, některé dokonce přinášejí důležitá poselství a očistné procesy. Některé negativní síly posouvají člověka ve vývoji, nedovolí mu ustrnout na jednom místě. Pokud těmto silám porozumíme, nemusí nutně působit destruktivně. Je však třeba udržovat je v patřičných mezích, a hlavně neprovokovat. Tam, kde svítí Slunce je světlo ale i stín. Ani svůj vlastní stín se nikomu z nás nepodaří předběhnout. Bouřka je pro přírodu také očistná, uvolňuje nashromážděnou energii a pročišťuje vzduch, dochází tak k důležitému oživujícímu přírodnímu procesu.

Pokud by Adam a Eva neopustili svět dokonalé harmonie, tedy Ráj, nikdy by nemohlo dojít k evoluci lidského vědomí

Navždy zůstali bychom ležet nazí pod fíkovníkem, a do konce časů nepoznali bychom, jak chutná jablko. Ochutnáním sladkého fíku nebo jablka, nedopustili jsme se hříchu, jak se nás snaží náboženství uznávající jediného Boha přesvědčit. Nebo-li udržet člověka v trvalém strachu. OCHUTNÁNÍ PŘINÁŠÍ POZNÁNÍ. Zda nás poznání povznese k duchovnímu vnímání světa, nebo nás dovede do sebetrýznivé náruče, je každého svobodná volba. Toto je jeden z vesmírných paradoxů. Nebe, peklo nebo ráj – co si zvolíme? Jedno bez druhého ale neexistuje. Není světla bez tmy. Není dokonalosti bez nedokonalosti. Není dobro bez zla. Není muže bez ženy. Není růže bez trnů. Proto je nutné zvolit harmonii a udržovat energie světa, projevující se v dualitě, v neustálé rovnováze.

Správné porozumění vesmírným energiím spočívá v dokonalém pochopení vesmírného zákona o příčině a následku. Spočívá v uznání a pochopení dopadů – následků všech našich vědomých i nevědomých činů v běžném životě. Jedná se o zrcadlení energie slov, myšlenek a činů zpět z kosmického prostoru k nám samým. Naše mysl neustále, jak už zde bylo mnohokrát řečeno, pokud ji neumíme vědomě zastavit, vyzařuje podněty, které následně vytvářejí realitu. Pomocí energie pozitivních slov můžeme vědomě sílu mysli ovlivnit – pozitivním způsobem. A tím přijatelně tvarovat osud podle vlastních představ. Případně zmírnit a usměrnit těžké karmické následky.

Pozitivní tvořivá afirmace

Afirmace: zde vám nabízím afirmaci (modlitbu, zaříkání), vytvořenou tak, aby ji vaše podvědomí bez předsudků a pochybování snadno přijalo. Podvědomí ji lehce uloží ve své energetické zóně, protože je snadno uvěřitelná. Opakujte si tuto afirmaci co nejčastěji, prožívejte ji, vědomě ji osvětlete pozitivními emocemi.

,,Já mám v sobě obrovskou tvůrčí sílu, která mně úspěšně a šťastně vede životem. Přitahuje ke mně ty správné lidičky, situace, lásku a bohatství. Bohatství jak duchovní, tak hmotné.“

young-girl-1149701_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze