Domněnky a vědomé pozorování

tree-1115847_1920Pozorujte život, okolní události, a všechny děje v přítomném okamžiku, ale s odstupem – nezúčastněně. Tak dokážete proniknout do zdánlivého chaosu, objevit řád a synchronní posloupnost. Buďte jako herci, účastněte se dění běžným způsobem, a zároveň se vžijte do role tichého, zvídavého diváka. Takové bytí a vnímání se může zdát paradoxní, ale dá se to naučit. Až se do této nové role vžijete, rozšiřte své vnímání vstupem do další role – režiséra. Z odstupu sledujte také sebe sama – vlastní roli v okolním dění. Věnujte detailní pozornost všemu, co říkáte a pro co se rozhodujete. Zpočátku mohou být vaše vjemy neuspořádané, nesrozumitelné a chaotické, ale časem, pokud neustoupíte od svého záměru, objevíte nové uspořádaní ve vlastních myšlenkách. Objevíte vlastní podíl na nejrůznějších událostech – jakožto tvůrce. Na nějaký čas si možná nebudete jistí svou vlastní identitou, až si skutečně uvědomíte sebe jako spolutvůrce životních událostí.

Vědomé pozorování bez připoutání – cvičení pro otevřenou mysl

Vžijte se do těchto rolí současně: režisér, scénárista, herec, pozorovatel, komentátor – postupně to zvládnete, v každé roli ale zůstaňte nepřipoutaní.

venetian-masks-1045991_1920Nikdy nemůže být žádná událost, žádný děj, žádný druhý člověk nebo skupina pro nás dokonale srozumitelná, i když jsme účastníkem akce. Je nemožné mít skutečně komplexní vhled do situace, člověka, jevu. Vždycky zde hraje faktor subjektivního posuzování, domněnek. Pokuste se uvědomovat si vlastní domněnky. To je docela zábavné a velice poučné. Pozorujte po několik dní vlastní domněnky. V okamžiku, kdy si něco o někom nebo něčem pomyslíte, uvědomte si to. Často máme myšlenky a domněnky zaměřené na daný objekt (předmět zkoumání) nesprávně v tom smyslu, že vše filtrujeme skrze sebe, a neuvědomujeme si, že se věci odehrávají nezávisle na našem osobním omezeném pohledu.

Sami sebe se zeptejte: „Kde se vzala tato informace v mé hlavě? Na jakém základě si myslím zrovna toto? Proč si to myslím? Pokud to není pravda, ale jen můj vlastní subjektivní postoj, od čeho mne to má odpoutat? Myslím si to či ono, protože se mi to hodí do krámu? Pro můj prospěch, mou obhajobu, pro mou touhu po ovládání, pro mou samolibost? Proč jsem tak zaujatý? Je můj názor pouze mým způsobem výkladu něčeho, co nedokážu hlouběji a objektivně pozorovat a pojmenovat? Co je pouze můj osobitý výklad, a co je skutečnost? Jsem domýšlivý? Vím, že domýšlivost zahrnuje také sebelítost? S konflikty souvisí také oblast svědomí. Pokud má člověk špatné svědomí, bývá najednou velkorysejší než obvykle.

Vzájemná výměna (životní) energie

boy-1035485_1920Energie proudí mezi lidmi neustále, často jde o vzájemné přetahování o (životní) energii. To je základní princip, který utváří konflikty. Jde o nevědomost, že čistou energii můžeme získávat přímo od zdroje. Energie získaná prostřednictvím konfliktu, (od jiného člověka), je jen dočasná, uspokojivá jen na okamžik. Většinou vychází z potřeby kontrolovat a ovládat, případně z (nevědomé) nutnosti nějakým způsobem zastřít nebo vyplnit vnitřní prázdnotu. Může jít o zdánlivé maličkosti, které nás oslabují: sklon k neustálému hodnocení a kritizování, sklon k ovládání a prosazování si své „pravdy“, potřeba mít situaci pod kontrolou, potřeba být středem pozornosti. Vynucování si lásky, pro svůj vlastní pocit bezpečí nebo jako léčivé záplaty na uražené city, nepřiměřené snahy o zavděčení se druhým, touha po uznání, je také o vzájemném přetahování se o energii. Stejně tak sourozenecká rivalita v rodině, nebo soutěživost mezi kolegy v zaměstnání je bojem o energii, které se nám nedostává často z pocitu jakési neviditelnosti, nebo díky malému sebevědomí (sebeláska). Vše by mohlo být mnohem umírněnější, pokud bychom přijali za samozřejmost vzájemnou výměnu energií z pozice porozumění. Život je založen na výměně energií, každý den, neustále se tak děje – což je na druhou stranu znamením toho, že bez konfliktu, který nás má posunout vpřed, to v životě prostě nejde.

V životě jde především o umění, soustředit se na zlatou středí cestu, a konflikty (důležitou součást poznání) zbytečně nevyhrocovat. A dokázat si vzít z konfliktů ponaučení.

Pouze nevědomost umožňuje lidem páchat zlo

Mysterium tmy a temnoty

blue-1155475_1280Občas nás přepadne ztráta smyslu věcí. Nic nevidíte, žádnou budoucnost, jen smutek a prázdno, jen sedíte a díváte se do prázdna. Máte pocit, že ze složité situace není úniku. Vaše mysl překypuje bezradností. Máte spoutané myšlení a žádnou motivaci. V krajním případě cítíte k sobě nenávist. Co se děje? Trauma, bolest nebo neúspěch ve vašem srdci je živoucí energie, která se rozhodla zničit sama sebe. Tato energie je vámi, sami jste sebezničující silou. Ego potlačuje energii srdce, a nechápe, že konec čehokoliv je posunem k novému začátku. Spousta temné energie pochází z domněnek, ze zastřeného úhlu pohledu.

Posun vpřed stagnuje, pokud se poddáme například sebelítosti. Životní rytmus je utlumen, hledáme domnělého viníka, ztuhlost nám zabraňuje vidět, co se skutečně děje. Neexistuje nic jiného, než přítomný okamžik, v okamžiku tady a teď utváříme život. Dopřejte si několik dní plakat, pokud chcete, nechte veškeré emoce vyjít ven, neuzavírejte je v sobě a neklaďte odpor. Dopřejte si několik dní nicnedělání, oddejte se spánku, klidu a tichu. Jakmile tak učiníte, vědomě se odhodlejte pro novou fázi hojení, obrody a načerpání nové síly. Vědomě se rozhodněte, že nepodlehnete úzkosti a strachu. Tma pro mnohé představuje temné období života, samotu, opuštění, odcizení, strach ze smrti. Temnota je spojována s duševní bolestí, s výčitkami, se skrytým osobním tajemstvím, minulými traumaty. Tyto vžité zvyklosti vnášejí do naší mysli v obtížných situacích zbytečný strach, paniku, úzkost, zoufalství, deprese. Setkáme-li se však s osobní „temnotou“, je čas uvědomit si, že nastává období osobní esenciální proměny, očištění a pozvednutí. Cyklické procesy života, šťastné i temné fáze se nevyhnou nikomu, vždy pobízejí k dalšímu spirituálnímu uvědomění, k osobnímu rozvoji. Máme v sobě zažité obavy ze všeho, co je tajemné a neznámé, pro mysl a zrak nevysvětlitelné, zastřené domněnkami, to nás brzdí v poznání. Světlo je přístupné, za světla nepotřebujeme tolik ostražitosti, jako ve tmě. Mnozí vidí ve tmě démonické stíny, ve skutečnosti se obávají svého nevědomí. V neznámém prostředí – ve tmě – se obáváme zavřít oči. Ocitnout se například v lese po tmě, představuje děsivou skutečnost, do vědomí vstupují vnitřní skryté strachy, též v podobě domněnek.

button (11)

Mnoho strachů, obav, nedorozumění, a nakonec i zklamání pochází z nesprávného zpracování situace, a z domněnek, které nám dávají na oči temné klapky, pokud nemáme odvahu jít odhodlaně a se zodpovědností pod povrch věcí.

Související článek: Nezakazujte dětem (ani sobě) plakat

animal-1120745_1920

exkurze

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze