Co dělám nesprávně, pokud se mi dějí divné věci? Co je v sázce? Co si mám uvědomit?

Pokud si uvědomíme, že my sami jsme cestou, že tvoříme své místo, svůj čas, svůj prostor, moment okamžiku, potom poznáme, že vlastní cestu životem tvoříme z pozice tvůrce. Sami sebe navigujeme, určujeme směr naší cesty. Divné věci se prostě dějí a není správné trestat sám sebe obviňováním za „nesprávná rozhodnutí“. Ne náhodou tvoříme obrazy sebe sama, všeho a všech z protikladů, a to nejsou zrovna jednoduché procesy. Tvoříme z roviny ega, nebo z roviny božství, nebo velkého ducha. Každý náš krok je o střetávání s božstvím v sobě, v přírodě, v nadpozemském světě. Toto božství ale není všemocnost, to poznáme, pokud věci nejsou tak, jak všemocně chceme, pokud neplyneme s prostorem, se synchronním dějstvím, s melodií duše a ducha. To vše je součástí cesty – procesu učení. Důležité je vnímat synchronizaci různých jednotlivostí, z kterých se naše cesta skládá. Vnímat ji jako souhru pocitů, myšlenkové energie a kvality vlastního vědomí s vnitřním božstvím. Božství, které je pro nás společné, se nám vždy připomene, ve věcech šťastných i v těch, které považujeme za nepřízeň. V obtížném období je důležité nesoustředit se pouze na hmotné prostředí, bděle a odhodlaně vnímat, kam se přesměrovává naše pozornost, pokud nás od vnitřního klidu odpoutávají věci vnější.

V sázce není nic víc a nic míň než to, že občas zapomínáme na skutečnost, že s božstvím v sobě potřebujeme být v kontaktu vědomě. Pečeť božství neboli pečeť existence nosíme v sobě každý z nás, obraz božství nás přesměrovává do nitra. Ale není to o ničem, co si hraje na božství, a to v souvislosti s naučenými myšlenkovými a chemickými procesy v mozku. Ego je v souladu s tím, co už zná, neznámému se brání. Reagujeme na to, co přijde, přitom jsme tvůrci věcí mimo čas a prostor. Navazujeme na věci a děje již existující. Přitom nic není stejné, nic se neopakuje, vše se neustále proměňuje. To, co je nyní, nebylo nikdy jindy, a nebude to zítra. Něco se proměňuje, něco nového zde je neustále přítomno, důležité je rozlišování skutečnosti od iluzí. Pronikavá a do okolí působivá energie naší aury obsahuje vše, co vyzařujeme v přítomném okamžiku, plyne před námi, její energie je určující, tuto energii hmota následuje, není to naopak. Přichází k nám přesně to, s čím v daném okamžiku rezonujeme. Ačkoli odezva přichází se zpožděním, vždy máme možnost uvědomit si, co dané okolnosti předcházelo. Toto zpoždění se ale v poslední době velmi intenzivně zkracuje, to, co vysíláme, se k nám může vrátit překvapivě rychle.

Například pokud si v okamžiku ohnivého rozhořčení neuvědomíme sílu vlastní tvořivé energie. Jakmile hlava vychladne, emoční výlevy a myšlenky se zklidní, stvořené nelze vzít zpět. Projevenou ohnivou energií se situace (hmota, prostor, čas) náležitým způsobem přeskládá. Tak to chodí i v přírodě, hmota vzniká nejen spojováním různých prvků, ale také tuhnutím, žhavá láva v určitý moment ztuhne a časem vytvoří základ pro úrodnou půdu. Hmota následuje naše myšlenky, naše rozhodnutí, naše kroky, následuje energii zření a to, jak dobře se kolem sebe díváme. Co ve svém životním příběhu vidíme nejzřetelněji, co nám neustále vchází do mysli, to je nedílnou součástí procesu tvoření. Úžas nad mysteriem života spočívá v tom, že vidíme věci takové, jaké jsou, že nelpíme na tom, co vidět chceme. Ale zároveň to, co vidět chceme, projektujeme do prostoru z pozice vnitřního klidu.

Důležité je vnímat, co z určité situace vyčteme v prvním okamžiku, na co reagujeme pocitově, jak vnímáme intuici, znamení a synchronní jevy. Jak vnímáme myšlenky, které situaci hodnotí, zda na základě pocitů, nebo podle naučených vzorců. Kolem nás je spousta symbolů a znaků, lidé i věci se něčím vyznačují. Nemusíme nic říkat, přesto vyzařujeme, svítíme, vibrujeme, používáme svou vnitřní pečeť. Myšlenka a slovo je symbolizováno mečem a vzdušnou energií, emoce náleží vodě a vodnímu živlu. Narušená synchronizace, pokud svou myslí sledujeme něco jiného, než je nám v proudu možností nabízeno, nás odvádí jiným směrem. Pokud jsou věci dlouhodobě nebo opakovaně jinak, než si přejeme, vesmír po nás něco důležitého žádá. Například podívat se na věci, které vnímáme autosugestivně, jiným způsobem, na chvilku opustit mysl, vnímat věci mimo čas a prostor, zůstat nad hmotou, zůstat nad časem. Potom své myšlenky a představy zaměřit žádaným směrem, opřít se o kvalitu vlastních myšlenek. Vstoupit do již existující moudrosti přírody, do mystické části sebe sama, do něčeho, co v nás je od první chvíle, co existuje mimo čas. Vyjít ven z nevědomosti, neboť nevědomost je součástí touhy vlastnit. Synchronizace nám prošlapává cestu, otevírá nám nové možnosti.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Pocit vyhoření, ztráta víry a hledání smyslu – to jsou okamžiky, které mohou velmi bolet. Nemusí bolet fyzicky, bolest se projevuje tak říkajíc na duši. Vnitřní léčení a životní proměna, pokud se pro tuto aktivitu rozhodne duše, může být velmi intenzivní. Můžeme se cítit mizerně, ale duše nemá mizerné důvody k tomu, aby nás přiměla něco na svém životě změnit. Mysl, která má snahu vše ustát na hladině pozitivních vibrací, k nám promlouvá s nuceným klidem, tento zdánlivý klid vře pod povrchem, přitom si nevšimneme povýšenosti, kterou mysl neumí skrýt. Klid duše je opravdový, nenucený, klid duše se můžeme naučit vnímat v pozadí každé bouřlivé situace. Mysl dokáže být jako chameleon, na jednu stranu je sebelítostivá, na druhou stranu nás obviňuje ze všeho možného, nakonec sebejistě prohlásí, že vlastně za nic nemůžeme, na vině je bouře, která se prohnala našimi astrologickými domy. Bouře s nádechem kosmického posvátna a Vítr Času provází dny velkých zkoušek, šipka času letí a my nevíme kam. Přesto je pouze na nás samotných, jak tyto podivné chvíle zvládneme, zda dokážeme projít zlomovými životními okamžiky bez ztráty sebeúcty, bez ztráty víry ve svou vnitřní sílu a schopnost uzdravení z pozice vnitřního klidu.

Důležité je naslouchat spiritu, naslouchat duchu, být v kontaktu se srdcem, nalézt v sobě esenci tvůrce. Uvědomovat si, kde se nacházíme v místě, v prostoru, v čase. A vnímat, co nám bere energii, co narušuje harmonii a synchronní plynutí s proudem života. Cokoli učiníme, vše je volbou. To ale neznamená, že se máme situacím, které mohou být nevyhnutelné, něčemu nás mají naučit, vyhýbat, že se budeme během osobních energetických propadů obviňovat z neschopnosti. Jde o to, nezůstávat v nepříjemném vnitřním rozpoložení dlouho, vědomě danou situací projít. Nepopírat nic, co vnímáme jako otravné, včetně věcí, které nás velice upřímně rozruší, zneklidní nebo vyděsí. Vědomě hledat a nalézat cestu ven z okolností, které jsou sice nepříjemné, přesto jsou běžnou součástí životních procesů. Nepodléhat podivným stavům, ve kterých se nachází lidé kolem nás. Uvědomovat si, že kruh destrukce vzniká kolem situací a jedinců, kteří svou negativní, vyzývavou energií, přitahují ostatní. Přesto vědomě přijímat, že Universum spojuje to, co má být spojeno, ať už jsou situace jakékoli, žádné duše se nesetkávají náhodou.

Nepříjemnosti nám pomáhají transformovat to, co může být transformováno, zdůraznit lásku a otevřenost srdce. Pokud chceme vnímat božství v sobě, v druhých lidech, v přírodě, potom je třeba aktivovat lásku. V přijetí a lásce je skrytá krása Věčného Mystéria, věčných kódů života. Naplněnost životem a vším, co život přináší, je podporována vědomým rozjímáním o myšlence, že jsem tvůrce i samotnou tvorbou. A že čas je svým způsobem sugesce, přesto je v této pozemské realitě důležitým nástrojem pro sebevyjádření. Nejsem minulost, nejsem přítomnost, nejsem budoucnost. Prostě JSEM. A toto uvědomění mohu každý den vkládat jako čerstvou květinu do Živé Vody tvořené esencemi pocitů a emocí. Do symbolické vázy, která v obrazech mystických symbolů mimo jiné představuje také duši. Do vázy ve tvaru srdce, v mysli vykouzlené ze surového křišťálu a umístěné na vlastním oltáři smíření.

Související články: Trápí vás občasná úzkost, obavy a pociťování nedůvěry ve vnitřní sílu?, Palčivé téma aktuálních energií: sebe trestání, sebe odsuzování, sebe obviňování

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj fotografií: Pixabay.com

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?