30.3.2017

Nekonečno a zdravé sebevědomí

V každém centimetru vesmíru je obsaženo nekonečno. Každý bod vesmíru je nekonečnem. V každém člověku je také obsaženo nekonečno, v každé hmotné buňce, v každém atomu, v každé živé bytosti i květině, v každé planetě i hvězdě. Toto nekonečno je napájeno energií z nekonečného počtu zdrojů, některé zdroje září více, jiné méně. Člověk není dostatečně citlivý, aby tento základní aspekt vesmíru vnímal, přesto je jeho tělo složeno z buněk, které tuto citlivost a vnímavost, každá sama za sebe, v každém okamžiku mají. Člověk jako celek, svou myslí oddělený od jednotlivých buněk, od jednotlivostí projevených v hmotné realitě a tím i od celku, si to neuvědomuje. Na svět se většinou díváme pohledem, který říká, že nelze smísit vodu s olejem, přesto není nikdo od nikoho, a nic od ničeho odděleno. Vesmír sám nikdy nečeká, až ho někdo změří. S ironickým úsměvem sleduje to pošetilé člověčenství, jež se od svého vzniku snaží pochopit nezměřitelnost a podstatu vesmíru jako takového. Přitom stačí pochopit sám sebe a vlastní tvořivou sílu.

Pokud se na svět podíváme jako do velké, nekonečné zrcadlové síně, odstraníme propast mezi ochranným štítem ega a jemnohmotným energetickým polem

Uvědomíme si, že naše mysl vytváří to, co se k nám odráží zpět. Každý centimetr vesmíru je zrcadlovitá substance, máme pouze dojem, že se díváme skrze průzračné sklo, nevnímáme nekonečné zrcadlení, synchronizace a jednotlivosti utvářející zpětné vazby. Jsme uzavřeni v zrcadlové síni, uzavřeni v případě, že ji budeme považovat za konečnou, tak se uzavřeme do prostoru, z kterého není úniku. Pokud tuto zrcadlovou síň otevřeme, a uvědomíme si, že je nekonečná, zbavíme se okovů jakékoliv podmíněnosti. Řešení čehokoliv spočívá v tom, že vše je již stanovené, vyřešené, nekonečně mnoha způsoby. Záleží pouze na tom, jakému řešení, jakému pokračování osobního příběhu, jaké již existující variantě dáme náš vnitřní souhlas.

Pokud se pro cokoliv rozhodneme, říkáme tím vesmírné substanci: souhlasím s touto situací. Například vše řečené za slovy: „Já jsem…“ je vyjádřený souhlas s danou situací. Záleží pouze na tom, jak a čím přitahujeme pozornost energetických zrcadel, v nichž je skrytá mocná síla. Velmi mocná síla životní energie. Tuto sílu používáme neustále.

♥ Konečné je nekonečno ♥
Ačkoliv konec konců v nedohlednu!
Nejen tráva roní slzy v koloběhu věčnosti
Tajné přání rosy splní jen dech oblačných víl
Konečné je nekonečno…
Zapomínáme, že ve slovech zrcadlí se ticho věčnosti
Duše na křídlech motýlích, od začátku do konce věků,
hledají pravdu o ráji
Konečné je nekonečno…
Člověk se pitvoří v křeči svých vlastních zvratků
Plaví se po moři, a zmaten voláním Sirén,
hledá ke Světlu nekonečnou zkratku
Konečné je nekonečno…
Semafor na duši červenou svítí!
Jsme v tom až po uši, lapeni v pavoučích sítích
ZAPOMÍNÁME,
že zdánlivá je smrt mýtického slunečního krále.

Ano, řeknete si, možná je dobré to všechno vědět, ale jak mi to pomůže v mém životě, když musím každý den něco řešit? Řešte jakoukoliv situaci srdcem. Srdce, každá jeho buňka, je nejcitlivěji propojené s nekonečnem. Zasáhne-li vás něčí zlost, sevře se vám srdce. Myšlení srdcem je myšlení bez posuzování, odsudků, povýšenosti a arogance, jinak řečeno: myšlení nezávislé. Jakoukoliv emoci, například zlost, nikdy neobracejte proti jinému člověku, vyjádřete svou zlost pouze k dané situaci a přitom jakoby „do prázdna“. Pouze pojmenujte problém, neroztáčejte pole přitažlivosti způsobem, že řeknete: tento člověk mi způsobil problém. Zlostnou energii vypusťte do prostoru bez jakéhokoliv obviňování, a pokud někoho obviníte, ihned si uvědomte kam a jakým způsobem byla vaše energie vystřelena.

Uvědomte si, že všechny vaše pocity jsou radarovým signálem, nikdy k vám ale nepřicházejí se zlým úmyslem

Poslouchejte tyto signály a hledejte zpětnou vazbu ve svém cítění, myšlení a chování. Konstatování: „Jsem ve složité situaci“, bez obviňování, nerozčeří zrcadlovitou substanci vaší reality odlesky negativních emocí. Vystřelené šípy nezvládnuté zlosti se k vám nebudou vracet. Možná už jste stačili postřehnout, že v současné době se zrcadlení projevuje mnohem rychleji, než tomu bylo kdykoliv dříve, že vzájemná propojenost všeho se vším se mnohem výrazněji projevuje v realitě, že vesmírná realitní zrcadla jsou nastavená tak, aby se vyzářené energie zbytečně dlouho neskladovaly v informačním prostoru, a to v podobě časových zápisů zvaných karma (karmické řetězení událostí). Vše je mnohem rychlejší a životní události mají neobvykle rychlý spád, aniž by bylo na první pohled zřejmé, že vše souvisí s našimi vnitřními úmysly. Se vším, čím se necháme unést, ať už porozuměním nebo hněvem.

Zachováte-li klid, máte šanci spojit se s energií srdce, uslyšet vlastní vnitřní hlas, a tím i správně reagovat. Vědomě roztočíte gravitační pole dané události správným směrem, a nebudete muset vydat spoustu zbytečné energie, pokud si uvědomíte vlastní úmysly, skryté v pozadí každé situace. Zrcadlové nekonečno vidí vše nezkresleně a velice dobře vnímá naše úmysly. Podvědomě naše úmysly vnímá každý člověk, každá živá bytost, vnímá je i to nejmenší dítě, každý náš zvířecí mazlíček, dokonce i květina, kterou máme v úmyslu utrhnout.

Zrcadlová substance vašeho osobního prostoru vidí a cítí vše, co je ve vás skryto, slyší vše, co si myslíte, rozezná, pokud nahlas říkáte něco jiného, než si v duchu myslíte. Tak sami sebe uvádíte do rozporu s jakoukoliv situací, se kterou vnitřně nesouhlasíte. V sobě uzavřené myšlení není skryté, je pouze skrytou úrovní komunikace. Pro PŘITAŽLIVOST je vše, co je uloženo v našem nitru, naprosto zjevné, nelze ji oklamat, sdělení je obsaženo v každé myšlence – vyzářeném světle.

Pokuste si odpovědět na otázku: „Jak mě, nikoho jiného ale pouze mě samotného vidí Vesmír? Jaký má Vesmír z mé jedinečnosti pocit?“

Ano pocit. Vše je živé, od nepatrného atomu až po vesmírné hmotné tělo, které je i naším tělem. Na jemnohmotné úrovni, počínaje například tolik opěvovanou pátou dimenzí, je to mnohem zjevnější, než ve stávající realitě hrubé 3D hmotnosti. Leckdo vzhlíží k páté dimenzi jako k „milosti“, ale ten, kdo nebude připraven, může být nemile překvapen – sám sebou, energií vlastního vyzařování, kterou bude mít možnost uvidět přímo v akci – bez servítků se zrcadlící na plátně života přímo před očima. Neuvidí totiž „Boha“ z jiné dimenze, ani žádné andělské či pekelné bytosti, uvidí totiž sám sebe – svlečeného úplně donaha.

Naléhavé volání andělů, dožadování se božské pomoci, je totiž voláním a obracením se k vlastní jemnohmotné, vnitřní láskyplné energii. Někomu dá hodně práce toto skutečně pochopit, protože tato pravda nevylučuje existenci žádné andělské či božské tvořivé energie, vždy jde o pohyblivou, gravitační či „jemně perlivou“ esenci života – námi vyjádřenou a zároveň nás tvarující.

Námi vyzářené světlo tvaruje realitu jako světlo vyzářené z promítačky na plátno života, žádná situace k nám nepřichází náhodně, každý okamžik je propojen s nitkami již dříve vyzářené energie, ať už před hodinou či před rokem. Jde například o subjektivně posuzované nároky na cokoliv, omluvené mnoha racionálními důvody, nároky vytvořené náročným egem, nikoliv skromným, skutečně duševním, harmonickým procesem napojeným nejen na vlastní duši (čistou životní energii), ale také na duši (čistou životní energii) ostatních bytostí. Jde o rozsáhlou energetickou síť, která je základem veškerého, skutečně veškerého bytí. (Zkuste se zamyslet například nad tím, že žaludeční vředy nejsou způsobené nesprávnou stravou, ale třeba tím, že vyzářenou energii přenášíme i do prostřeného talíře, pokud jíme ve vzteku, v záplavě jakýchkoliv negativních pocitů.)

Rozzlobit se je přirozené, energie se „někam“ uvolnit musí, ale je uměním rozzlobit se bez nenávisti a zášti, pouze „vydat energii“ bez konkrétního zaměření. Projevit odvahu, a přitom ani na druhé ani na sebe nebýt přísní, znamená říci si: „Souhlasím s touto situací, vidím nejen svou perspektivu, vidím také perspektivu všech zúčastněných.“ Tak vyzáříte paprsek přívětivého světla, jemný paprsek tvořivé energie, zlost proměněnou v naději situaci změnit. Tak změníte skrytou pýchu ve zdravé sebevědomí.

Objevte v sobě vaše vnitřní dítě

Meditace pro posílení sebevědomí je o tom, že nesmíme nikdy zapomenout, že naše duše je věčným ,,dítětem“! Máme jednoduchý recept? Nedůvěřujete si? Máte se málo rádi? Uveďte se do meditativního stavu. Představte si, že jste v kruhové místnosti, všude kolem vás je spousta zářivého světla. Místnost nemá žádná okna ani dveře, stěny jsou kolem dokola pokryté zrcadly. Máte rozporuplné dojmy, je vám sice příjemně, přesto máte pocit, že jste vězněm svých myšlenek. Tento pocit se stupňuje, až se vám život zdá být naprosto bezvýchodný. Chodíte od jednoho zrcadla k druhému, díváte se, tápete, stále se vám nedaří v žádném zrcadle spatřit sebe. V tento okamžik zapomeňte na veškerou racionalitu.

Možná nevíte nic o tom, že pokud sebe v zrcadle nevidíte, nejste v souladu se svým skutečným vědomím. Nechcete tomu uvěřit! Snažíte se nepodlehnout bezmoci a panice, proto se vědomě procítíte do svého nitra a konečně si uvědomíte sebe, kousek po kousíčku. Zářivé světlo v místnosti necháte proniknout do každé buňky vašeho těla. Zavřete oči a v duchu si opakujete: ,,Já jsem, Já jsem, Já jsem!“ Tak dlouho, dokud vás neobejme hřejivý pocit lásky. Nyní už víte, že můžete učinit o své vlastní vůli spoustu šťastných kroků, s pomocí nekonečné kosmické energie dojdete naplnění svých přání a dosáhnete každého nesobeckého cíle. Zhluboka dýcháte a uvědomujete si sebe jako jedinečnou bytost, která si zaslouží radost a lásku.

Zaslouží si štěstí, vnitřní klid a soucit. Vnímáte svou přítomnost a sílu, slyšíte tlukot vlastního srdce. V každé jeho odezvě nalézáte poselství, že se vám podaří uskutečnit vše, nač jen dokážete pomyslet. Vaše srdce tluče pro vás. Už víte, že v jakékoliv situaci se můžete obrátit k vlastnímu srdci a požádat jej o radu. Už víte, že jste silná osobnost, obklopená všeprostupující láskou – jinak to ani být nemůže! Nyní vám dochází, že se vám nedostává lásky, nebo čehokoliv jiného, jenom proto, že jste vnitřně přesvědčeni, že si to nezasloužíte. Každá myšlenka o sobě je tvůrčím sebevyjádřením, konečně si uvědomujete, co znamená odraz od vesmírného zrcadla. Od této chvíle přijímáte do svého života láskyplný sebepoznávací proces.

dancing-girl-556772_1280S ulehčením pomalu otevíráte oči.

Zrcadla v místnosti jsou lehce zamlžená.

Podíváte se pozorněji a vidíte, jak se mlha rozplývá a mění se v bílé nadýchané obláčky.

Třikrát se zhluboka nadechněte a projděte zrcadlem. Nemějte strach.

S naprostým klidem si opakujte, že všechno je možné. Zavřete tedy oči a projděte tím zrcadlem…

Až oči zas otevřete, ocitnete se na rozkvetlé louce plné květin a motýlích křídel. Uprostřed zářivě kvetoucí louky někdo stojí.

No tak, pojďte blíž. Poznáváte se?

Zdánlivě neznámá postava k vám přátelsky, odevzdaně a upřímně natahuje ruce. Pojďte, přijměte otevřenou náruč plnou lásky. Vaše druhé Já, váš anděl, vaše vnitřní božství, vaše duše vám šeptá: Už mě nemusíš nikdy nikde hledat, tady jsem a JSEM tady stále. Mám tě ráda. Vždycky jsem tu byla, měj oči otevřené! Vždycky tady budu – pro tebe.

Související články: Vnitřní dítě v našem nitru, Doteky – neverbální komunikace

Vloženo 30.3.2017, v Českých Budějovicích, Věra Balková

girl-584388_1280

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze