Podzimní houbaření – ticho lesa, zpomalení kroku, vnímání přítomnosti

Vstup do podzimního lesa s košíkem v ruce, když se ranní mlha rozplyne mezi kmeny stromů a ze země stoupá vůně vlhkého jehličí, je pozváním k zpomalení, ztišení a přehození výhybky z analytické mysli do čistého, přítomného vnímání. Abyste uviděli houbu ukrytou pod mechem nebo barevnými listy, musíte zpomalit mysl a krok. Potom nepřehlédnete i ten nejmenší hříbek.

Pokud odložíte touhu po kvantitě, promění se houbaření v jednu z nejpřirozenějších forem relaxace

Nevnímejte les a stromy jen jako kulisu pro sbírání hub, užijte si příležitost pro trénink plné přítomnosti. Během lesní terapie se váš pohyb přirozeně stává plynulým, vědomým a tichým. Mysl je klidná a všechny smysli jsou v plné pozornosti. Během procházky lesem klesá krevní tlak a mozek přepíná do režimu relaxace. Sluneční paprsky prosvítají korunami stromů, zrak rozlišuje jemné nuance barev – zelené, hnědé, okrové, béžové, skořicové, šedé. Čich nasává vlhkost země, vůni hub a jehličí, sluch zachycuje praskání větviček a šumění větru v korunách. V momentě, kdy se plně soustředíte na krásu lesa, ustává vnitřní dialog. Mozek potřebuje signál, že práce počká a nyní je čas pro regeneraci. Myšlenky na práci, resty a starosti se rozplývají. Jste jen vy, les a přítomný okamžik.

Houby či plodnice, které sbíráme do košíku, jsou součástí rozsáhlého, neviditelného organismu živé podzemní sítě. Pod podložím každého lesa se rozprostírá mycelium (podhoubí) – hustá síť jemných vzájemně propletených vláken. Vlákna podhoubí prorůstají půdou, jiná vzdušná část mycelia vytváří spory a nachází se nad půdou, spoluvytváří symbiózu s většinou rostlin, přenáší mezi nimi informace a živiny, udržuje rovnováhu a drží pohromadě celý les. Nic v lese nežije odděleně. Lesní mysl či síť propojených půdních mikroorganismů a stromů je dokonalou metafyzickou připomínkou toho, o čem mluví mystika. To, co vidíme na povrchu (jednotlivé houby, stromy, keře, mech), jsou jen oddělené výhonky jediného, hluboce propojeného Vědomí.

Vyzkoušejte při své příští vycházce přistoupit k sběru hub jako k posvátnému rituálu

Předtím, než uděláte první krok mezi stromy, na okamžik zastavte. Nechte emoce i myšlenky volně plynout, ale bez připoutanosti. Dýchejte zhluboka a v duchu les pozdravte. Proneste tichý záměr: „Vstupuji s úctou a pokorou.“ Když kráčíte lesem, nechodíte po netečné, neaktivní hlíně, nereagující s okolním prostředím, kráčíte po „neuronové síti planety“, podílející se na přenosu informací. Zpomalení a změna vnitřního nastavení mění kvalitu vašeho kroku – stává se měkčím, uctivějším a tišším.

Nežeňte se za plným košíkem. Položte ruku na kmen silného stromu, vnímejte texturu kůry stromu. Můžete se o strom opřít zády, dotknout se dlaněmi kůry a pár minut pod ním postát. Zhluboka se nadechněte a v duchu opusťte veškerý spěch. Vyměňte výkon za zvědavost a otevřené vnímání. Soustřeďte se na vědomou chůzi. S každým krokem si představte, že vaše chodidla se téměř dotýkají miliardy mikroskopických vláken. Pod vámi pulzuje živá, propojená síť. Vy na ní nestojíte jako cizinec, jste v tu chvíli její součástí.

Běžný pohled zaměřený na kvantitu je ostrý, zúžený a těkavý – hledá konkrétní tvar hříbku. Když opustíte pohled zaostřený na cíl a otevřete se okolnímu prostoru, vaše vědomí přestane fungovat jako úzký reflektor a rozlije se do prostoru jako hladina tiché vody. Meditativní houbaření neboli vědomá chůze otevírá periferní vnímání. Nedívejte se jen očima, dívejte se celým tělem. Nesoustřeďte se na cíl, nesledujte jen úzký prostor přímo před sebou, záměrně rozšiřujte svou pozornost do prostoru. Uvolněte oční svalstvo a nechte zrak uvolněný. Vnímejte hru stínů stromů na mechu, vůni tlejícího dřeva, vlhkost vzduchu a proměnu barev ve světle a stínu. Pohybujte se tak, jak vás kroky samy vedou, často zjistíte, že houbu nezaznamenáte pouze zrakem, ale podivným vnitřním puzením, kdy vás k ní cosi „přitáhne“.

Praktikujte meditaci a vizualizaci propojení s přírodou

Když najdete první hřib nebo křemenáč, nespěchejte s jeho utržením, na chvíli se zastavte a poklekněte. Podívejte se, u jakého stromu roste. Představte si, jak od spodní části třeně (nohy) této houby vedou tisíce neviditelných nitek přímo ke kořenům dubu, smrku či břízy nad vámi. Představte si ten oboustranný tok energie. Když houbu opatrně vykroutíte z mechu, očistěte její spodek přímo na místě. Zbytky podhoubí s hlínou jemně zatlačte zpět a přikryjte mechem nebo listím. Prociťte vděčnost. Berte to jako poděkování té obrovské podzemní síti, která vám své plody nezištně nabídla.

Kdykoli se posadíte na padlý kmen nebo pařez, abyste si odpočinuli, zavřete oči. Vnímejte, jak vás pevná zem pod vámi drží. Představte si, jak se vaše vnitřní pozornost propojuje s přírodou. Jste součástí magické esence přírody. Vezměte do ruky hrst lesní hrabanky nebo kousek tlejícího dřeva. Přičichněte k ní. Ta typická, podmanivá vůně lesa, která je nejintenzivnější v ranních hodinách, je ve skutečnosti vůní silné lesní komunity. Vůně lesa a chemické látky, které stromy uvolňují do ovzduší navozují pocit bezpečí, stability a uzemnění, což snižuje hladinu stresových hormonů. Energie lesa prospívá nervovému a imunitnímu systému. Komplexní rozmanitost lesa podpořená tichem a vnímáním všemi smysly mění elektrickou aktivitu mozku z vln beta do klidnějších vln alfa, které provázejí hlubokou duševní úlevu.

Než odejdete poslouchejte šumění listů v korunách a zpěv ptáků. Díky propojenosti všeho se vším stromy na druhé straně lesní mýtiny vědí, že tady stojíte. Vnímejte les ne jako skupinu samostatných stromů, ale jako jeden obrovský super organismus. Až si přinesete domů košík vonících hub, pamatujte, že největší poklad nenesete v kloboucích hřibů či křemenáčů. Ten nejcennější dar je ticho ve vaší vlastní hlavě, zpomalený tep srdce a hluboké vnitřní vědomí, že stejně jako strom v lese, ani vy nejste nikdy odděleni od Zdroje Všeho Bytí. Uvědomte si, že opravdová odolnost nevzniká skrze izolovanou sílu ega, ale skrze hlubokou, často neviděnou provázanost s druhými a s přírodou. A že naše skutečná hodnota a síla se rodí v tichu nitra, nikoli pouze v tom, co vystavujeme na odiv na povrchu. Nyní jste uvolnění a vracíte se domů s pocitem čisté hlavy.

Související články: Příběh začarovaného lesa a pulsující spirály života, Vědomé posilování životní energie v přírodě

Odměna formou Dar za Dar
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických a tištěných knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?