Tajemná temná hmota a temná energie

Co udržuje vesmírné galaxie, včetně Mléčné dráhy pohromadě? Pokud by byly v moci pouze odstředivé síly, galaxie by se zhroutila, vše vyvažuje a drží pohromadě právě síla gravitační. Co ale způsobuje tuto gravitační sílu? Má se za to, že ve vesmíru existuje nám prozatím neznámá hmota. Temná hmota, která je neviditelná – nezáří a tudíž nevydává světlo, ale projevuje se svou tíhou a přitažlivostí. Možná právě ona ovlivňuje pohyb hvězd a planet ve spirálních galaxiích. Doposud se neví z čeho tato temná, záhadná hmota sestává. Vesmír tak stále zůstává jedním velkým nekonečným hlavolamem.

Astronomové vědí, že temná hmota existuje, jen ji nedokáží přesně pojmenovat

Dokonce tuší, že ovlivňuje pohyb hvězd v galaxiích. Ovšem odpovědět na otázku, z čeho se temná hmota skládá, zatím neumíme. Temná hmota nevydává žádné světlo, proto ji nelze v záření kosmického pozadí určit, rozeznat a přesně definovat. Předpokládá se, že temná hmota se projevuje tíhou a přitažlivostí, tím působí na viditelnou hmotu a má například vliv na to, že drží galaxie pohromadě. Vědci si kladou otázku, zda je možné temnou hmotu popsat sice jako planetovitá ale studená tělesa, která se pohybují mezi hvězdami aniž by vydávala světlo. Vesmírná tělesa tvořená dosud nepoznanými elementárními částicemi. Aby těch záhad nebylo málo, tak paralelně k existenci temné hmoty existuje současně neznámá a záhadná temná energie. Ovšem ,,temná energie“ je pouze vědecké pojmenování. Možná, ale to je jen úvaha, možná tato energie vůbec není temná, ale přesně naopak!

Temná hmota vesmíru je velkou neznámou

Se skromností a pokorou můžeme říci, že o vesmíru toho zkrátka a dobře víme stále velmi málo. Temná hmota patrně není tvořena nám známými prvky tak, jak je známe a umíme je definovat v nám známém prostoru. Temná hmota představuje velkou neznámou, dokonce jí byl vědci přiřknut přívlastek ,,exotická“. Vědci se domnívají, že veškerá vesmírná hmota je z 80% tvořena právě temnou hmotou. Elementární částice tvořící temnou hmotu jsou předmětem zkoumání, žádná pozorování však zatím temnou hmotu přesně nedefinují. Naše neznámá je astronomy nazvána: nebaryonová hmota.

Baryonová hmota, ta kterou známe, vidíme ji nebo alespoň známe některé její vlastnosti, tvoří právě pouze oněch 20% veškeré hmoty. Možná, pokud bychom se o (holografickém) vesmíru dozvěděli všechno, možná by se nám z toho pěkně zatočila hlava. A možná ne, možná je všechno ve svém konečném pochopení jednodušší, než jsme si kdy dokázali představit.

Vesmír se rozprostírá do všech stran. Střed vesmíru není na žádné vědecké úrovni stanoven. Nejen zastánci esoteriky ale i astronomové zastávají přesvědčení, že vesmír vznikl z ,,prázdnoty“. Někteří astronomové dokonce tvrdí, že střed vesmíru neexistuje, vzhledem k tomu, že prostor vznikl v okamžiku Velkého třesku, stejně jako hmota a čas. Jestliže neexistoval prostor před Velkým třeskem, není ani možné určit ,,kde“ se vlastně vznik vesmíru odehrál. Je možné, že každý jeden z nás se nachází v samém středu časoprostoru, jímž je obklopen? Ve vesmíru probíhá pohyb, kdy se vše v něm jsoucí neustále od sebe vzdaluje.

Pokud bychom se nacházeli kdekoliv ve vesmíru, jako samostatný objekt, vždy bychom měli pocit, že stojíme v samém jeho středu, a vše se směrem od nás rovnoměrně vzdaluje

Představte si nekonečnou pláň a vzduch plný poletujících krystalek ledu. Nic jiného neexistuje. Jedna krystalka se od druhé vzdaluje. Všechny dohromady vytvářejí v prostoru jakousi pravidelnou, avšak neviditelnou geometrickou mřížku – tak nějak si můžeme představit svět prapůvodních elementárních částic pár okamžiků po „Velkém třesku“. Každá jedna krystalka (elementární částice) je středem nekonečného prostoru. Postupně se však začínají spojovat a proměňovat se. Než z krystalek ledu vznikne sněhová vločka, nejdříve se jednotlivé krystalky ledu uspořádají v krásný geometrický obrazec. Každá sněhová vločka je jiná. Vesmírné elementární částice se také různě seskupují, vznikají atomy a z nich postupně veškerá vesmírná hmota, velmi zjednodušeně řečeno. Nakonec vzniknou galaxie, které se podobně od sebe vzdalují, každá je ze svého pohledu středem vesmíru. Totéž platí na úrovni jednotlivých hvězd, každá může sama o sobě být středem vesmírného rozpínání. V dlouhé řadě výčtu veškeré jsoucí hmoty ve vesmíru se takto můžeme dostat až k planetě Zemi, k lidem a každé živé bytosti.

Překvapí nás, když si uvědomíme, že ať jsme kde jsme, děláme cokoliv děláme, vždy jsme my sami středem nekonečného vesmíru?

Pozorovatel – já nebo vy – ovlivňuje na co se dívá, ovlivňuje hmotu – ze svého středu. Oči cokoliv vidí, přeneseno do mozku a tam zpracováno – putuje dál jako energie. Kterou nelze zastavit a ponechat napěchovanou v mozkových buňkách! Energie uchopená očima, zpracovaná mozkem putuje směrem k morfickým polím, zde jest uložena navždy v kvantovém archívu všeho Jsoucna. Cokoliv oči vidí (snímají jako kamera) je uloženo v paralelním světě (jako jakýsi videozáznam), a to jakákoliv událost, bytost nebo věc. V závislosti na vědomí, myšlenkách a emocích pozorovatele!

Vesmírný internet – 3D realita

Máme jistotu, že všechno to, co naše oči v ten který okamžik vidí je pravda? Takovou jistotu nemáme naprosto nikdy. Kdo má patent na pravdu? Jelikož někdo jiný vidí tu samou věc nebo událost jinak (každý je středem vlastního zážitku), jeho ,,videozáznam“ se může od našeho více nebo méně lišit. Subjektivní pocit druhého člověka může být odlišný od našeho. Vědomí je vícerozměrné. Sám vesmír je vícerozměrný. Jsme obklopeni paralelními světy, které se v několika úrovních prolínají. Někdy si toho můžeme dokonce všimnout. Většinou ale nic z toho nevnímáme. Nevnímáme ani, že projekce našeho mozku, zaznamenané na ,,videozáznamu“, se v morfických polích zpracovávají. Odtud jsou projektovány zpět do hmotného světa – potom se realizují životní události v závislosti na zákonu o příčině a následku.

Symbolický ,,střed vesmíru“ a jím proudící síla energie, symbolizuje také každé náměstí postavené na základě geomantie a vesmírné geometrie. Nejeden základní kámen nového města byl položen přesně podle astrologicky vypočítaného času. Náměstí zde představuje ústřední bod, střed veškerého dění. Prastará náměstí v našich městech, nenarušená nepatřičnou moderní výstavbou, v sobě soustřeďují proud blahodárné energie. Prvky, které tuto energii vytvářejí, poutají nebo uvolňují jsou v geometrickém tvaru náměstí, ve vysokých věžích se zvonicemi, v podloubích, v domech lemujících náměstí, v symbolickém zdobení jejich fasád atd. A v neposlední řadě jde o kašny se sochami či sloupy, které kralují v samém středu náměstí, zde se nachází nejvíce tajemné vnitřní energie ducha samotného města. Svou roli zde hrají také úzké uličky, které vycházejí směrem ven z náměstí, úzké jsou proto, aby pozitivní energie ze samého středu města zbytečně neunikala.

Eshop – INSPIRACE PRO VĚDOMOU MYSL

Starověké osady bývaly záměrně stavěné do kruhu, kde v samém středu je posvátné centrum, to nám nápadně připomíná princip mandaly (čtverec v kruhu). Náměstí jsou většinou dlážděná přírodním kamenem, tedy nikoliv betonem, zde shledáme další tok pozitivní energie. Náměstí dříve sloužila jako tržiště, kde řemeslníci prezentovali rukodělné výrobky, vlastní tvořivostí oživovali vnější tok energie. Rukodělné výrobky disponují odlišnou energií, než hromadně vyráběné v továrnách, kdy se do jejich energetického pole promítne mnoho negativních faktorů. Také každý historický dům vyzařuje svou vlastní energii, formovanou událostmi v závislosti na proudu lineárně vnímaného času. Každý dům také vyzařuje energii svého vnitřního dění. Dnes je na každém rohu náměstí banka, pojišťovna nebo herna, jakápak asi energie vyzařuje v okolí takových míst…?!

       Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?