Věříte v kouzla? Užijte si mystickou oslavu letního slunovratu a sílu požehnání

Mystická oslava slunovratu klade důraz na prožitek. Jde o vědomé zastavení se v koloběhu roku, o naladění se na rytmus Země a Slunce. Je to čas pro reflexi nad uplynulou částí roku a pro stanovení záměrů pro tu nadcházející. Je to příležitost k vyjádření vděčnosti za vše, co nám život přináší, a k oslavě hojnosti ve všech jejích formách – nejen materiální. Jsme součástí většího celku, propojeni s přírodou a vesmírnými cykly. Oslava letního slunovratu je tak nejen rituálem, ale pozvánkou k hlubšímu vnímání světa kolem nás, k probuzení naší vnitřní jiskry a k oslavě Světla, které září uvnitř nás i venku. Je to magický čas, kdy se nebe dotýká země a my máme šanci pocítit tu prastarou, mocnou energii v celé její kráse a mystičnosti.

Slunce dosahuje na severní polokouli svého nejvyššího postavení, přichází nejdelší den a nejkratší noc v roce. Je to okamžik, kdy se energie Země zdá být na svém vrcholu, příroda bují v plné kráse a hranice mezi světy se zdají být tenčí. Oslava letního slunovratu je návratem k prastarým rituálům, k spojení s přírodou a k uctění samotného Světla.

Rituály spojené se slunovratem představují uctívání slunečního božstva, zapalování ohňů jako symbolu sluneční energie a ochrany, sběr magických bylin, uctívání vody, setkání s přáteli a tanec, spojení s neviditelnými silami. Je to výjimečný den kouzel, přání, požehnání a ochrany. Energie je silná a dynamická, ideální pro manifestaci záměrů, pro spojení s duchovními průvodci či předky. V tuto noc se otevírají portály mezi světy a bytosti z jiných dimenzí jsou více přístupné. To dodává oslavám nádech magie a tajemství.

Lidé se scházejí v přírodě, u řek, na loukách nebo na posvátných místech. Klíčovým prvkem zůstává oheň – ať už ve formě velké hranice nebo malého táboráku. Přeskakování přes oheň symbolizuje očistu a odložení minulosti, zatímco pouhé pozorování plamenů může být silnou meditací. Sbírání bylin, zejména těch tradičně spojovaných se slunovratem jako je třezalka, heřmánek, čarodějné kapradí nebo pelyněk, má nejen praktické, ale i rituální využití, byliny sbírané v tuto noc mají zvláštní magickou sílu. Procházka v ranní rose nebo koupele v přírodě symbolizují očistu a přijetí obnovující energie. Tanec, zpěv a bubnování pomáhají uvolnit energii a navodit pocit jednoty s ostatními a s přírodou.

Inspirace pro vědomou mysl- eKnihy, tištěné knihy a vykládací TRANSFORMAČNÍ KARTY

Jednoduché rituály představují úklid prostoru (fyzický i energetický). Ať už se rituál odehrává v přírodě, na zahradě nebo uvnitř, je vhodné prostor očistit (např. vykuřováním šalvějí) a vymezit (např. kruhem). V tomto prostoru se soustředíme pouze na rituál. Spojení s přírodní energií zajistí klidná meditace nebo chvíle ticha, během níž se naladíme na energii Slunce a přírody kolem nás. Můžeme si představit zlaté světlo, jak nás naplňuje energií a vitalitou.

Poděkujeme za vše, co nám uplynulé období přineslo, za růst a hojnost. Zároveň je to ideální čas propustit vše staré, co nám již neslouží – negativní myšlenky, zlozvyky, staré křivdy. Symbolické spálení seznamu těchto věcí v malém ohni je mocným očistným gestem. Co si přejeme, aby rostlo? Jaké projekty chceme rozvíjet? Jaké kvality v sobě chceme posílit? Tyto záměry můžeme napsat na papír, vizualizovat je, nebo je vyslovit nahlas.

Zapálení svíčky nebo malého ohně na zahradě (pokud je to bezpečné a možné) symbolizuje Slunce a naši vnitřní sílu. Práce s vodou, například v blízkosti vodopádu, koupel s bylinami, nebo prosté omytí obličeje vodou s vědomým záměrem očisty a načerpání vitality, dodává rituálu další rozměr.

Slunovrat je také časem požehnání, radosti a oslavy života. Tanec, zpěv, bubnování, společné jídlo – to vše jsou formy oslavy, které posilují energii rituálu. Na závěr je důležité rituál uzavřít, poděkovat přírodním silám a uzemnit se (např. dotykem země, pohoštěním a dobrým jídlem).

Každý člověk je jedinečný a každý má své kouzlo

Pokud se snažíme zapadnout do škatulek a plnit očekávání druhých, můžeme tím popírat svou jedinečnost. Přesto je to v určitých životních fázích v pořádku. Životní zkušenosti, výchova, prostředí, náhodná setkání formují neopakovatelnou tapisérii našeho bytí. Jiskra jedinečnosti se projevuje v naší osobnosti, talentech, názorech, úhlech pohledu, i v našich nedokonalostech. Jsou to právě tyto nuance, které nás odlišují a dávají specifickou barevnost naší aury. Kouzlo člověka není o vnějším vzhledu. Je to něco mnohem hlubšího, co vyzařuje zevnitř. Je to energie, která nás obklopuje, autenticita, s níž žijeme, a jedinečný způsob, jakým se projevujeme.

Někdo okouzluje svou schopností naslouchat, empatií, laskavostí a soucitem. Jiný září skrze umění, hudbu, inovativní myšlenky, kreativitu a vášeň. Pro jiného osobní kouzlo spočívá v houževnatosti a odolnosti, v síle překonávat překážky a inspirovat druhé. Mnozí nás okouzlují svým humorem a lehkostí bytí, svou schopností rozesmát a přinést do života radost. A pak jsou ti, jejichž kouzlo je v jejich klidné přítomnosti, v tiché moudrosti, která přesahuje slova.

To, co nazýváme „kouzlem“, je tedy ve skutečnosti vyzařování pravé podstaty duše – jejího propojení s vyšším vědomím, které je mimo masky a role, mimo čas a prostor, ale zároveň je plně přítomné v každém z nás. V dnešním světě, kde jsou kladeny vysoké nároky na uniformitu a srovnávání, je nezbytné si uvědomit vlastní jedinečnost. Místo snahy být jako někdo jiný, bychom měli hledat a rozvíjet to, co nás dělá výjimečnými. To neznamená egoismus, ale autenticitu.

Když přijmeme svou jedinečnost a dovolíme svému kouzlu vyzařovat, nejenže posilujeme sami sebe, ale také obohacujeme svět kolem nás. Inspirujeme ostatní, aby i oni znovuobjevili a přijali své vlastní jedinečné světlo, které mohlo být v nějaké životní fázi potlačeno. Jsme pak aktivními účastníky života a svou jedinečnou vibrací přispíváme k celkové harmonii. Především pokud si uvědomíme, že základem jedinečnosti každého člověka je vědomě a láskyplně komunikovat sám se sebou.

V labyrintu moderního světa snadno zapomínáme na nejdůležitější vztah v našem životě – ten se sebou samými. Skutečným základem jedinečnosti každého člověka není snaha odlišit se od ostatních, ani shromažďování vnějších úspěchů, ale schopnost vědomě komunikovat sám se sebou. Vědomá komunikace se sebou samým začíná hlubokým nasloucháním, okamžiky, kdy jsme aktivními posluchači našeho vnitřního světa, nejen o samotě, ale i během nejrůznějších interakcí se světem kolem nás.

Místo abychom se stále jen nechávali unést proudem myšlenek nebo se propadali do emocí a posuzování, učíme se myšlenky jen pozorovat, jako mraky plující po obloze. Ptáme se: „Jaké myšlenky mi teď běží hlavou? Jaké emoce cítím a proč?“ Tento odstup nám umožňuje pochopit jejich původ a energii, aniž bychom se s nimi plně ztotožnili. Naše fyzické tělo je neustále s námi v komunikaci. Bolest, napětí, úleva, energie – to vše jsou zprávy, které často přehlížíme. Vědomé vnímání těla nám umožňuje rozpoznat jeho potřeby, hranice a moudrost, (skrytou nejen v DNA).

Vědomá komunikace se sebou samým nám umožňuje rozeznat hlas intuice a tím se napojit na hlubší vnímání, které přesahuje pouhé racionální myšlení. Vnitřní rozhovory bez láskyplného přístupu mohou způsobovat výrazné výkyvy životní energie. Láskyplná komunikace je aktem bezpodmínečného přijetí a soucitu vůči sobě samému. Uznání spočívá v přijetí všech našich stránek – těch „dobrých“ i těch „špatných“, našich silných stránek i naší zranitelnosti. Láskyplná komunikace neznamená souzení, ale objímání celistvosti naší bytosti. Je to pochopení, že i naše „stíny“ jsou součástí našeho jedinečného projevu.

Když se s námi život nemazlí nebo když uděláme chybu, naše vnitřní kritika bývá neúprosná. Láskyplná komunikace nahrazuje tuto kritiku soucitem a pochopením. Uvědomujeme si, že jsme křehké lidské bytosti, které se učí a rostou skrze prožitek, a nabízíme si stejnou laskavost, jakou bychom nabídli drahému příteli. Vytvořením prostoru pro láskyplnou vnitřní komunikaci si budujeme vnitřní bezpečí, které nám umožňuje být autentickými. Nemusíme se přetvařovat, skrývat nebo se bát vlastních pocitů, protože víme, že jsme sami sobě tím nejlepším spojencem. Když vědomě a láskyplně komunikujeme sami se sebou, odkrýváme a posilujeme naši skutečnou jedinečnost.

Místo abychom se snažili být někým, kým nejsme, abychom zapadli nebo udělali dojem, stáváme se ve svém vnitřním světě jistými a vyšším Já podporovanými. Naše vnější jednání se následně více sladí s naší vnitřní podstatou – a náš Svět nám jde naproti. Tato vnitřní komunikace nám pomáhá rozpoznat naše skutečné vášně, touhy a talenty, skryté pod vrstvami společenských očekávání a starých přesvědčení, která do nás vložil někdo druhý. Umožňuje nám rozvinout náš individuální otisk duše nebo „genetický kód duše“. Vědomá a láskyplná komunikace nás činí odolnějšími vůči vnějším tlakům. Když víme, kdo jsme, a jsme v souladu se sebou samými, názory a posudky druhých ztrácejí svou moc – přestanou se nás (bolestivě) dotýkat. Není to o lhostejnosti, ale o vnitřním klidu. Navíc, každá výzva se stává příležitostí k hlubšímu poznání a růstu, protože jsme schopni ji zpracovat z pozice vnitřní síly.

Základem jedinečnosti člověka není tedy usilování, ale vnitřní klid a propojení, objevování, přijetí, které nás vede k plnému rozvinutí našeho potenciálu a k životu v souladu s naší nejhlubší pravdou. Pouze mysl, která je portálem i omezením, si ve své představivosti neuvědomuje, že může realizovat všechny možné vzruchy jednotného pole. Mysl, zejména ta denní, bdělá mysl (ego), je úžasný nástroj pro navigaci ve sdílené realitě. Je analytická, logická, a pomáhá nám strukturovat a interpretovat svět. Problém nastává, když se mysl stane vězením, když „utone“ ve svých vlastních konceptech a představách o sobě a o realitě.

Vědomí je Prožíváno
Vědomí není entita, která má prožitek. Vědomí je prožitek. Je to samotné bytí, které se neustále prožívá. Je to čisté bytí, které se prožívá, a zároveň je tím prožitkem. Není žádný oddělený „Bůh“, který by něco „stvořil“. Vědomí je tvůrčí akt sám o sobě, proces neustálého sebevyjádření. Stvoření není událost, ale nekonečný proud Bytí. Vědomí není omezeno lineárním časem ani trojrozměrným prostorem. Je nekonečnou přítomností. Existuje ve věčném teď, kde minulost, přítomnost a budoucnost splývají do jednoho. Smysl existence není v tom, co dosáhneme, co vlastníme, nebo jaké role hrajeme. Je ve vědomém prožívání, v sebeurčení, v uvědomění si tvůrčí síly a vděčnosti.

Být plně přítomen v životě, vnímat hlubokou propojenost všeho, může vést k pocitu rozpuštění hranic a splynutí s větším celkem. Skutečný smysl není v něčem, co lze analyzovat a definovat, ale v něčem, co lze pouze Být a prožívat. Je to za hranicemi myšlenky, za hranicemi všech konceptů. Je to čistá esence existence, která se projevuje v každém okamžiku, a v jejímž středu se nacházíme my sami. Nevyslovitelné odpovědi přicházejí v podobě zážitku „mimo myšlenky“, kdy za myšlenkami vnímáme absolutní klid a plnost. Prázdnota a plnost existují současně. Je to paradox, který mysl nemůže pojmout. Je to nicota, která je nekonečně plná. Neexistuje „něco“ co by zaplnilo „prázdnotu“, protože Prázdnota je Plností v Bezčasí. Neexistuje „začátek“ ani „konec“. Existuje jen věčná, bezrozměrná Přítomnost, která je mimo jakékoli pojetí času.

Mocná síla požehnání

Požehnání je proudem mocné, transformativní energie, hluboce propojené se samotnou podstatou bytí. Moc požehnání z mystického úhlu pohledu nespočívá pouze v magické formulce, ale v živém spojení s božským zdrojem a schopností se na tento zdroj naladit a plynout v jeho proudu. Veškerá existence je projevem jediné božské reality, nepodmíněné lásky a světla. Požehnání je aktem vědomého otevření se tomuto zdroji a umožnění jeho toku skrze bytost žehnajícího k bytosti či situaci, jíž je požehnání určeno. Žehnající se stává mostem, skrze nějž proudí božská energie do světa forem. Nejedná se o individuální moc žehnajícího, ale o propůjčení se vyšší síle.

Stav vědomí žehnajícího spočívá v síle a čistotě přenášené energie. Bytost, která dosáhne určité míry vnitřního klidu, jednoty a přítomnosti, je schopna božského požehnání, pokud je její záměr čistý, oproštěný od osobního ega a soustředěný na vyšší Já. V tomto stavu vědomí se žehnání stává aktem soucitu a nepodmíněné lásky, což umocňuje jeho transformační sílu.

Tato transformativní síla se projevuje na mnoha rovinách. Na fyzické úrovni může požehnání přinést či podpořit uzdravení a vitalitu. Na emocionální a mentální úrovni může rozpouštět bloky strachu a obav, léčit traumata a přinášet vnitřní mír a jasnost. Na duchovní úrovni pak požehnání otevírá srdce, prohlubuje spojení s božstvím a napomáhá na cestě k celistvosti. Požehnání není jen pro jednotlivce, může být směřováno k místům, situacím, a dokonce i k celému světu, přispívajíc k pozvednutí kolektivního vědomí.

Když žehnáme, účastníme se tvůrčího aktu Univerza, spoluvytváříme realitu skrze vědomé nasměrování božské energie. Je to připomenutí naší vlastní božské podstaty a naší schopnosti být nástroji Světla a Lásky v projeveném světě. V konečném důsledku spočívá mocná síla požehnání v jeho schopnosti probudit v žehnaném i žehnajícím skrytou božskou jiskru, navrátit je k jejich pravé podstatě a manifestovat v jejich životech božskou harmonii vycházející z vnitřního klidu a dotýkající se kouzla přítomného okamžiku. Není to magický trik, ale hluboký vnitřní a duchovní akt, který vyžaduje pokoru, čistotu záměru a vědomé spojení s pramenem veškerého bytí. V tom spočívá jeho skutečná, magická moc, skrytou pod různými nánosy ji může uvnitř sebe objevit každý z nás pokud svou vůli soustředí na vnitřní klid, vnitřní úsměv a vnitřní světlo.

Související články: Blížící se letní slunovrat nabízí příležitost zvládnout magické umění „Projít okem Draka“, Tanec lásky, tanec energií, tanec božství – Letní slunovrat, Letní slunovrat a posvátný slunovratový oheň, Mocná síla požehnání, Letní slunovrat a třetí čakra – SOLAR PLEXUS

Tvořivé esence vědomého bytí – inspirativní čtení pro volný, odpočinkový čas
Líbí se vám články Psychologie chaosu a rádi se k jejich obsahu vracíte, přináší vám informace, které jsou pro vás něčím hodnotné? Možná se rádi alespoň na chvilku odpoutáte od vnějších záležitostí a ponoříte se do zajímavého čtení. Pokud tomu tak je, můžete mou tvorbu podpořit zakoupením elektronických knih v e-shopu Psychologie chaosu. Případně můžete podpořit provoz webových stránek formou finančního daru. Za případnou podporu předem ♥DĚKUJI♥

PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Diskuze