Organizace informací – evoluce a transformace hmotných systémů není dílem náhody

Vesmír v podobě trojrozměrného obrazu, do jehož zvláštní prostorové hloubky pronikne pouze rozostřený zrak, vypráví příběhy o propojené, tvárné realitě. Snové vědomí v rychle po sobě jdoucích obrazových kompozicích zachycuje a zároveň vyzařuje záznamy jedinečných okamžiků, v barvách, tónech, rytmech, v geometrických tvarech a šumech tajemného prostoru neomezených, skrytých možností. V tu chvíli se v mysli nevyhnutelně vybavuje upomínka na opodstatněné tvrzení, že geometrie není výmyslem člověka, sám časoprostor je geometrický, holografický a fraktální zároveň.

Organizace informací – evoluce a transformace hmotných systémů není dílem náhody

Prostor, donedávna považovaný za jakýsi vedlejší meziprodukt vesmíru, je vesmírný oceán pulsující latentní, dosud neprojevenou energií

Prostor, elektricky nabité vakuum, podmiňuje všechen prostoročas, je potenciálním i skutečným zjevením všeho ostatního. Různých zvukových a světelných vln, energetických a magnetických polí, fraktálních dimenzí, spirálních časových vln, gravitace – přitažlivé síly, rozmanitých hmotných struktur. Přítomná hmota je projeveným, neskrytým produktem nulového pole vakua, je produktem interakcí ve vakuu, je kondenzovanou energií vakua – energetického kvantového pole, které prostupuje celý vesmír. Přitom vědomí i hmota jsou základními, pouze energeticky odlišnými aspekty vyšší (nepoznatelné) vesmírné reality, a je zřejmé, že vědomí a hmotu nelze pojímat odděleně. Vědomí a hmota se vyvíjí, proměňuje a transformuje společně.

Kvantové vakuum, které udržuje propojenost všeho se vším, může být považováno za primární vesmírné medium projevující se v různých polarizačních stavech, manifestuje se jako elektromagnetické pole, stejně jako gravitační pole. Přijímá i vysílá informace, energetické otisky částic a energetické stopy hmotných objektů. Ve veškerém prostoru tak vznikají rotující vlnová seskupení částic určitých informací. Informace je energetická vlna pohybující se prostorem, přítomná hmota je „stojící“, nikoli však netečná, energetická vlna informací projevená v prostoru.

Vakuum, energetické pole prostupující veškerý vesmírný prostor a nabité latentními možnostmi, je svou podstatou elektricky neutrálním, vesmírným přijímačem i vysílačem. Jakmile pozitivně a záporně elektricky nabité vakuum interaguje s elektromagnetickým polem určité informace, vznikne podmínka k produkci hmoty s různými vlastnostmi. Zároveň s hmotou vzniká síla, kterou nazýváme gravitace, (univerzální vzájemné působení mezi všemi formami hmoty). Vzniklá hmota, produkována interakcemi vakua, se řídí gravitačními zákony a dalšími souběžně působícími vesmírnými silami.

Interakce potenciální energie vakua se dotýká jak mikrosvěta částic, tak makrosvěta již projevené, přítomné hmoty živých vesmírných systémů. V těchto zjednodušených základech se představy o kvantově propojeném vesmíru shodují s dávnými mystickými poznatky, kde je prostor nebo vakuum (vesmírné lůno energetických kvantových polí) nazýváno éterem. Jedním z mystických symbolů je spirála, v mikroměřítku atomických struktur symbolizuje „energetické víry ve vakuu či éteru“. V makroměřítku živých systémů symbolizuje podstatu torzních polí od hvězdných vinutých spirál či vířivých galaxií přes různé systémy pozemské přírody až po energetické víry čakrového systému a energetické pole aury fyzického těla.

Spirální energie a její organizace v čase a projevení ve hmotě není dílem náhody, stejně jako není dílem náhody organizace informací – evoluce a transformace hmotných systémů

Neustálý tok pulsující potenciální energie spotřebovává z makrokosmického pohledu určitý čas pro žádoucí přeměnu, jedna informace vede k tvorbě dalších informací a k pozitivním nebo záporným zpětným smyčkám – v čase a prostoru. Všechny hvězdy ve vesmíru potřebují přijímat a doplňovat příchozí energii vnějšího vesmírného prostoru, přeměňují ji ve vlastní vnitřní zdroj energie a ve světelné záření. Podobné procesy probíhají v energetických tělech živých bytostí, krystalů, rostlin a stromů, v celé přírodě. Bez této základní energie vesmírného vakua či éteru, tajemného fluida interagujícího s nekonečným předivem vztahů „neživého“ vesmíru a živoucí biosféry, by hvězdy vyhasly a přírodní systémy by nemohly fungovat.

Organizace informací – evoluce a transformace hmotných systémů není dílem náhody

Informace interagující v prostoru po sobě zanechávají otisky, specifické informační struktury ve svém součtu nazvanými morfickými nebo morfogenetickými poli. Informační otisky či stopy, (někdy nazývané „torzní fantomy“), po sobě zanechávají v paměti vesmíru veškeré hmotné objekty, od zrnka písku až po galaxie. Na život můžeme nahlížet jako na subtilní, ale neustálé interakce energetického pole hmoty s prostorem, s éterem či kvantovým vakuem, jenž existenci hmoty a života podmiňuje. Jednou ze základních vlastností éteru je zaregistrovat a zaznamenávat energetické vzorce holografických informací, například týkajících se různých genetických životních forem. Veškeré kvantové záznamy éteru, například o příčinách a povahách změn v časoprostoru, jsou podkladem pro další vzestupné změny a proměny chování samotného časoprostoru, pro transformační proměny vesmíru, přírody a života (život vykazujících vesmírných a přírodních systémů).

(Podobné jevy zvané fantomové efekty pozorujeme na hmotné úrovni, můžeme zde vzpomenout např. energetické otisky dávných událostí – paměť místa, manifestace vlnových polí posmrtného ducha spjatého s jemu blízkým hmotným prostředím, fantomové bolesti popisované např. jako poamputační jev, další souvislosti najdeme v homeopatii, v nejen homeopatické paměti vody a podobně.)

Pokud takto zjednodušeně sesumírujeme základní poznatky kvantové fyziky, (bez složitosti mnoha dalších kvantových teorií), snadněji si představíme interakci našich myšlenek, vyřčených slov, fyzického těla a jemnohmotných těl s okolním prostorem. Pokud výše řečené zúžíme na energetické pole člověka, od energetických polí atomů, molekul, buněk fyzického těla, přes genetické informace až po energetický systém aury a jemnohmotných těl, uvědomíme si neustálé interakce těchto systémů mezi sebou navzájem, s prostorem a různými energo-informačními systémy. Lidské biopole dnes již můžeme považovat za elektrické a magnetické podstaty. Nejen lidský mozek přijímá, dekóduje a vysílá informace, toto je základní vlastností všech atomů fyzického těla, buněk DNA, systému mnohobuněčného lidského organismu jako propojeného celku.

Můžeme například předpokládat, pokud se hluboce ponoříme do svého nitra a v rámci posílení zdraví určitým způsobem „komunikujeme s buňkami“, že se nejedná pouze o mentální zkušenost našeho vědomí, ale zároveň se jedná také o „mentální“ zkušenost vědomí samotných buněk. Každý hmotný objekt má své základní energetické pole, stejně tak polodrahokam nebo krystal, toto pole interaguje s psychickou a mentální energií, kterou bezustání vyzařujeme. Otázka je, jakým způsobem se vše související děje, jakým způsobem jsou informace zakódované, jak vznikají analogické systémy, které mezi sebou vzájemně kooperují tak, aby bylo dosaženo úspěchu nejen na všech frontách transformačního vývoje, ale v každém okamžiku, v každém bodě existence, v každodenní snaze o co nejtvořivější a nejspokojenější život.

Lidské vědomí není náhodným zázrakem přírody, neprojevuje se pouze v živočišném těle

Ani mysl člověka není náhodným produktem vesmírného Vědomí.  Někdy je obtížné být sám pro sebe srozumitelně definovatelnou bytostí, a energeticky se udržovat v rovnovážném, harmonickém stavu s okolním světem. Občas můžeme mít dojem, že jsme nepatrnou kapkou v oceánu Vědomí, která se někde objeví a zase zmizí, která vlastně ani nemá tušení, zda reálně existuje nebo zda je pouze svým vlastním snem nebo stínem něčeho mnohem vyššího a možná smysluplnějšího. Můžeme se domnívat, že jsme bytostí, která dočasně splývá s okolním hmotným prostorem jen proto, že hyperprostor je rozechvělý tisíci podobnými snovými obrazy sebou sama si nejistých lidských bytostí. Nejistých lidských myslí (podle přežitých dogmat) uvažujících o životě v zajetí provokujícího, nepoddajného a autoritativního prostoru. Prostoru, jenž prožívá své vlastní psychické blaho v extatickém vytržení z lidských chyb a omylů. Ačkoliv jsme na hmotné úrovni omezeni časem a prostorem, tak trochu ztraceni v nekonečném moři nedefinovatelných, rozradostněných, smutných i bláznivých atomů, přesto si stále více uvědomujme tvořivou energii vědomí a mysl jako činnou a operující v poli potencionálních možností.

Skutečně se v prostoru našeho bytí něco velmi významného odehrává, nebo je život složen z po sobě jdoucích dojmů postrádajících vyšší smysl? Pohybujeme se po tomto světě, nebo si to naše duše pouze představuje? Prožívá sama sebe v hmotném těle, které je vedeno smysly, bez nichž by poznávala zcela jiné reality? Než se duše opět vtělí, má předem připraveno něco jako „motivační plán pro život“? Odchází ze světa oslněna nebo zklamána svým „životopisem“? Je duše schopna sama sebe ochránit před nástrahami života? To jsou věčné otázky, na které hledáme odpovědi. Někdy skutečně prožíváme přechodné stavy, kdy se cítíme se být spoutaní. V našich tvářích se zobrazují jizvy z proher i vrásky smíchu nebo z dojímavých zkušeností. Přirozená zvídavost vede k tomu, že jedno obyčejné lidské nebo hluboké mystické téma vede k dalšímu, a podle toho, co jsme si již utřídili do horizontu zkušeností objevujeme podnětné a smysluplné souvislosti. Podvědomě vnímáme ze svého okolí více informací než vědomě svými smysly. Upřímným pohledem zpět někdy zjistíme, že ten či onen příběh byl zpět v čase stvořen naší myslí.

Zobrazit nabídku elektronických a tištěných knih -INSPIRACE PRO SPOKOJENÝ ŽIVOT

Není náhoda, že si čím dál více uvědomujme prostor či éter, vyšší universální energetické pole, které interaguje se vzájemně propojenými vysílajícími i přijímajícími energetickými poli vesmírných, přírodních, myšlenkových systémů pozemské reality. Buďme sami sobě autoritou, buďme tvůrcem a programátorem uvědomujícím si propojenost myšlenek a pocitů s éterem alespoň na úrovni těch oblastí života, na které v souladu s hlubinným propojením s vyšším vědomím v určitých okamžicích dosáhneme. Buďme tvůrcem uvědomujícím si každodenní (efektivní nebo neefektivní) propojení nejen se zdrojem životní energie, ale také s kolektivním vědomím.

Organizace informací – evoluce a transformace hmotných systémů není dílem náhody

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.