Vývoj vědomí formou kreativní evoluce

Možná jen málokdo dokáže pojímat svět holisticky natolik dokonale, aby porozuměl pojmu vědomí v celé jeho šíři, ne všichni jsme obeznámeni se všemi formami vědomí, se všemi záhyby obtížně proniknutelné říše lidské mysli. Ne každý dokáže komplexně uchopit fenomén vědomí a všech aspektů změněných stavů vědomí. Každý z nás máme jiné klíče otevírající zámky, které nám dovolují dostat se do sfér tolik odlišných od běžné (tradiční, všední, dohodnuté, zobrazující se) reality. Reality postrádající skutečnou originalitu, taková realita obyčejně zahrnuje pouze všední, obvyklé chování a prožívání, je vymezena aspekty takzvané normality. Normalita běžně nezahrnuje integraci člověka s kosmologií (věda o vesmíru jako celku), nenahlíží svět mimo každodenní rámec zkušeností, nevnímá hlubší souvislosti, nevidí vesmír z jiných perspektiv. A naopak ten, kdo dokáže nahlížet nad běžné normy i nad své bytí, zcela bez úsilí anebo pomocí změněných stavů vědomí, může pro okolí vykazovat známky nenormality. Nejen pro okolí, dokonce i sám o sobě si může myslet, že s ním není všechno v pořádku. Někdo dokonce může považovat neobyčejné duševní stavy a změněné stavy vědomí za antisociální způsob existence. Vždy je třeba brát v potaz vnitřní smysl změněných stavů vědomí, jejich hodnocení zvenčí bez osobních zkušeností může být zavádějící.

Vývoj vědomí formou kreativní evoluce

S fenoménem vědomí jsme blízce spjati a přesto jej obtížně vysvětlujeme – to je paradox vědomí. Běžný stav vědomí je omezen běžnými duševními pochody, obvyklým vnímáním reality, toto vnímání je navíc u každého jinak redukované přesvědčeními a zvyky na osobní úrovni. Popsat fungování vědomí, jak vědomí koresponduje se změněnými stavy vědomí, nebo se zaměřit na míru plasticity vědomí, (tvárlivost, poddajnost, výstižnost, schopnost přizpůsobit se prostředí), můžeme pomocí syntézy (spojením a kombinací) běžných definic hlouběji prozkoumaných na základě životních zkušeností a vědomostí. Kontinuální proces vývoje Transformace vědomí není o vzestupu (bytostí) na nebeskou pláň, není o přesunu bytostí do „nadpozemského ráje“. Transformace vědomí je o vývoji lidského vědomí formou KREATIVNÍ evoluce. Jedná se o kontinuální (spojitý, souvislý, nepřetržitý) vývoj vědomí, který stále trvá, a nelze jednoznačně určit jeho počátek. Nevíme zcela přesně kdy, jak a proč byl tento vývoj (občasně) přerušen. Nevíme zcela přesně kolik civilizací již tímto souvislým vývojem prošlo. Transformace vědomí již prošla několika etapami, přičemž každá etapa přejímá základní (ústřední) obsahy vědomí předešlé etapy, přejímá obsahy kulturní minulosti, přejímá a proměňuje vzorce chování, pravidla, hodnoty, systémy (například víry a výchovy).

Každá předchozí etapa je základem pro etapu budoucí. To, co o tomto vývoji spolehlivě nevíme, je uloženo v kolektivním nevědomí, přičemž lidské vědomí a lidské společenství v každé etapě absorbuje různé množství obsahu kolektivního nebo skupinového nevědomí, v každé části vývoje se člověk snaží rozšířit hranice různých oblastí nevědomí propojeného s předešlými vývojovými cykly. Je to podobné jako vývoj osobnosti duše, vývoj konkrétního člověka. Každá inkarnace duše je základem pro inkarnaci budoucí, každý člověk disponuje nevědomím, a během života absorbuje různé množství obsahu nevědomí. Stejně funguje souvztažnost vědomí a nevědomí rodů, rodin, národů, civilizací. Vezmeme-li ještě v potaz paralelní existence duše, a paralelní procesy vývoje osobnosti duše, dostaneme množinu mnoha proudů vývoje, evoluce či transformace lidského vědomí. Stejně tak lze definovat mnoho úrovňové proudy vývoje či transformace paralelních realit lidských civilizací, které se střetávají v různých etapách vývoje vědomí formou kreativní transformace na úrovni galaktické, a potažmo i na úrovni vesmíru jako celku.

Vědomí jako takové má samo o sobě kreativní charakter, kreativita je motorem veškerého vývoje, především kreativita v rámci propojení člověka s přírodou, tvrzení založené na materialismu, které vesmír popisuje jako produkt mechanických procesů, je jen polovičaté. Pochopit přírodu neznamená ovládnout přírodu. Podobně tvrzení, že vědomí je pouhým důsledkem vzájemně interagujících mozkových neuronů, nezahrnuje komplexnost vědomí, vědomí nelze zúžit jen na několik segmentů činnosti mozku, aniž bychom vědomí nepojímali také mimo-časoprostorově. Lidské vědomí je limitováno mnoha jednostrannými pohledy a tvrzeními.

Každá osobnost je nositelem tvůrčí aktivity mysli. Tvůrčí síla jednotlivce a individuální vlastnosti tvoří integraci osobnosti (organizaci prvků, které utvářejí osobnost), tak vzniká úroveň vnitřní kvality, psychické ucelenosti a duševní stálosti každého jednotlivce. Následně jsou individuální (tvůrčí) charakteristiky jednotlivce integrovány (začleňovány) do společnosti, každý jednotlivec se podílí na rozvoji společnosti, na tomto základě se společnost vyvíjí v harmonický, nebo neharmonický celek. Tvůrčí aktivity mysli lidského vědomí jsou rozhodujícím faktorem pro veškerý rozvoj, v procesu spojování individualit ve vyšší celky.

Máme určitá data, která charakterizují prvotní fáze evoluce, popisují primitivní společnosti i pokročilé kultury, popisují různé série změn, kterými již lidstvo prošlo. Většinová (majoritní) společnost určité kultury, vybudovaná sobě si podobnými individualitami, obtížně přijímá integraci menšin (minorit) a různých etnik. Je ale běžné, že hostitelské země postupně poznávají a přijímají menšiny s podobnou nebo jinou kulturní identitou. Některé země vznikaly spojením různých kultur, kdy součástí vzniku nových společností bylo, že se jednotlivá etnika snažila udržet vlastní kulturu, včetně vlastního jazyka, tak se různá etnika a různé kultury od nepaměti snaží ve vzájemném souladu žít pospolu. Etnikum integrované v jiné zemi může bezproblémově získat a prožívat dvojí kulturní identitu. Stejně tak je běžné nepřijetí a vyloučení etnik nebo menšin ze zcela odlišné společnosti, pokud není možné harmonické propojení sociálních zvyklostí, kulturních nebo náboženských tradic. Také toto zjednodušeně pojaté téma je součástí transformace lidského vědomí. Obzvlášť pokud si uvědomíme, že dodnes existují „primitivní společnosti“, kde můžeme shledat prvky „prvotní fáze evoluce“, tyto společnosti si uchovávají původní sociální a kulturní obsah, bez zásahu moderní civilizace neusilují o integraci do moderní společnosti. Jistě není náhoda, že Planeta umožňuje těmto „primitivním společnostem“ existenci, že je zde zachována jistota potenciálu pro jinou (vedlejší) cestu transformace vědomí.

Vývoj vědomí formou kreativní evoluce

Tímto je stručně naznačeno, že „uzurpovat si právo“ na vedoucí postavení, nebo na vedoucí úlohu v rámci transformace lidského vědomí nikomu nenáleží, žádné skupině vyvolených, žádnému klanu, etniku ani národu. Transformace lidského vědomí není novodobý jev, celoplošný vývoj není určen jen pro určité skupiny lidí, proces kreativní evoluce je stále trvající proces spojený s životem jako takovým, s přírodou a mnohorozměrnou vesmírnou dimenzionalitou. V každé době bylo a je pohonem pro transformaci vědomí něco jiného, před tisíci lety to byl především vývoj a progrese (vnik, šíření, vzestup, pokračování, růst) náboženství, před stovkami let se do náboženských věrouk, k nelibosti náboženských vůdců, stala pohonem kreativní evoluce filosofie a věda a vnik mnoha vědních disciplín. V dnešní době, kterou charakterizuje věk Vodnáře, je pohonem pro transformaci vědomí propojení původních duchovních nauk, filozofie, psychologie a vědy, integrace vědomostí a znalostí z jednoho oboru do druhého.

Tímto poznáním se dostáváme ke strukturovanému vědomí a k ujasnění, že transformace vědomí není pouze o tom, kdo z individualit už je anebo ještě není na „vyšším levelu“, není jen o „světle v duši“, kreativní evoluci nelze tímto způsobem zjednodušovat. Pravdou ale je, že současné pojetí transformace vědomí je doprovázeno hledáním alternativních možností, sjednocováním nejrůznějších teorií a úvah, hledáním správných pojmů, snahou o dešifrování, ujasnění a sjednocování různých pojmů z mnoha oborů, které navzájem souvisí. Na scéně se objevují nevyhnutelné změny a deduktivní přístupy k novostem, už nám nestačí pouze přijímat zjednodušené cesty k osobnímu rozvoji pod vedením různých duchovních autorit. Snažíme se duševní a duchovní rozvoj propojit s novým viděním světa založeném také na rozumovém a logickém pojetí transformace lidského vědomí v rámci všeho a všech, od věcí obecných po věci zvláštní a nadpozemské. Transformace lidského vědomí zkrátka a dobře nemůže být pojímána pouze zjednodušeně nebo krátkozrace, pokud je orientována pouze na přítomnost (současnost) tak nám uniká spousta důležitých souvislostí. Volat po probuzení, a přitom nevidět ani základní souvislosti, může vést do slepých uliček.

Jakmile lidstvo projde určitou sérií transformačních změn, (jak tomu bylo vždy, v různých vývojových etapách od dávné minulosti po dnešek), tak se nejdříve pro jednotlivce, poté pro skupiny a následně pro celek postupně, někdy také skokově, změní ZPŮSOB vnímání a prožívání skutečnosti. Tento proces se dotýká různých struktur vědomí, včetně všech struktur vědomí s bezrozměrnou nebo nadčasovou konstrukcí, namátkově můžeme uvést například struktury archaické (starobylé), archetypální, magické, mytické, takto můžeme pokračovat přes různě složité mentální struktury až po struktury integrální, v celistvosti a souhrnně se projevující na úrovni morfických polí. Jak už bylo řečeno, struktura vědomí osobnosti závisí na integraci nevědomých obsahů do vědomí, včetně obsahů archetypální reality, přičemž by nám nemělo uniknout, že s transformací souvisí změna ve vnímání archetypů a také pozvolná proměna samotných archetypů, na této úrovni vnímání to, co platilo před stovkami let, nemusí v plném znění platit v současnosti. Jestliže jsou určité složky vědomí, jejich kvalita, ovlivněné a podmíněné kulturním prostředím, v kterém žijeme, dokážeme si vůbec představit nově získanou kvalitu vědomí ovlivněnou přístupem do prostoru galaktického vědomí, nebo ovlivněnou přístupem k mnohorozměrné vesmírné dimenzionalitě?

Nová, integrální (souhrnná a celistvá) struktura vědomí, to znamená nové způsoby uspořádání, změna vnitřních i vnějších řádů, nové kompozice systémů, souhrnně vnímané pojetí všech variabilních složek, vrstev a útvarů, z nichž je struktura vědomí uspořádaná, přinese lidstvu vývojové změny a nové možnosti. Tyto změny budou mít dopad na nové vnímání všech složek a vrstev, na jejichž základě je uspořádaná také osobnost duše a člověka. Nově vnímané uspořádání osobnosti duše umožní nejen lidské mysli přenastavit vnímání a překročit (omezenou) realitu trojrozměrného prostoru. Prostorové vnímání světa, vnímání času, vnímání subjektu a objektu se může stát natolik převratné, že to zcela změní pohled na naši realitu. Základem pro tyto změny je transparentní komunikace – průhledná, neskrývaná, přehledná a otevřená. Otevřená všem tvořivým a obohacujícím možnostem. Z této úrovně komunikace vzniknou nové systémy pro sdílení znalostí a zkušeností, které doposud existovaly mimo lidské poznávací schopnosti.

Vývoj vědomí formou kreativní evoluce

Jak je možné, že každý člověk nazírá na svět a různé nadpozemské jevy, nebo na běžné události a věci jinýma očima, a že během tohoto nazírání každý člověk prožívá jiné spontánní nebo afektivní reakce, spojené s emocemi nebo s instinktem? Pozemská sféra je spjata s tělesností. Co je tělesnost? Umožňuje zjevit se v Prostoru. Tělesnost umožňuje ostatním, aby nás vnímali svými smysly. My sami, své vlastní zjevení, vnímáme svou smyslovostí. Lidské smysly, neodpoutané od běžné skutečnosti a zkušenosti, jsou určujícím faktorem pro vnímání zjevení veškerého bytí. Běžnou zkušeností, pro lidský rozum, je vnímání hmotného světa pomocí ideových vzorů. Otázkou je, zda je smyslový hmotný svět vnímán ve své pravé podobě, ve své plnosti, ve své podstatě. Mnoho dřívějších i dnešních filosofů si pokládá otázku, zda se fyzikální svět vynořuje ze světa psychického, nebo zda je svět psychický odrazem světa fyzického. Na otázku, zda by viděná realita skutečně mohla být projevem fenomenálního psychického světa, doposud nemáme zcela jednoznačnou odpověď.

ELEKTRONICKÉ KNIHY ke čtení ve vašem počítači, tabletu či mobilu

Pokud ale prostor a čas nejsou absolutními konstantami, pokud jsou prostor a čas zvláštními fenomény, vesmírným Vědomím stvořené jako prostředky k interpretaci světa, potom musíme dát velký prostor filosofii, která se zabývá otázkou, zda vůbec kdy prožíváme svět PŘÍMO. V této filosofii je řečeno, že rozum, jakožto složka lidského vědomí, je také zvláštní fenomén užívaný jako způsob, jakým lidské vědomí dává „zjeveným“ věcem, na plátně trojrozměrného prostoru, ucelený smysl. Mysl a její schopnost abstraktního uvažování konstruuje svět tak, jak se svět jeví mysli a rozumu, často jej sama pro sebe konstruuje výběrově, selektivně. Skutečnost je poznávána tak, jak se právě jeví na základě počitků (odrazů jednotlivých vlastností předmětů, které na nás působí). Skutečnost není vnímána taková, jaká je ve skutečnosti. Zde je uplatněn názor, že skutečnost je nepoznatelná, a že poznatelné jsou pouze jevy. Jak je možné, že se různé interpretace světa a jevů od sebe tolik odlišují? Trojrozměrný svět jako by byl světem fenomenálních jevů, světem subjektivního vnímání, světem představovaným a teprve poté prožívaným. Vše se možná děje natolik nepozorovaně, že tento fenomenální svět není v rozporu se světem reálným, kvalita současného vědomí nedokáže fenomény odlišit a oddělit od existence vnější reality, nedokáže proniknout k vyšší podstatě jevů a projevů Jsoucna. Možná už brzy dostaneme odpovědi na další filosofické otázky: Existovala duše ještě dříve, než existoval člověk, (látka, z které byl člověk stvořen)? Pokud ano, kde a jak dlouho? Co dělala, čím byla? A v jakém okamžiku jsme se rozhodli opustit jemnohmotný svět, stali se lidmi a vytvořili svět každodenní zkušenosti?

Světlo ohně hořícího v Prostoru, jenž viděn je zrakem, je síla Slunce a Síla Hvězd. Není to však zrak fyzického těla, jsou to oči duše, které nahlíží Svět shora dolů. V tomto obráceném obraze (světla) nahlíží ideje Jsoucna v ryzí, plné pravdivosti.

Související článek: Jemnohmotné sféry mimo dimenze času a rozumu

Vývoj vědomí formou kreativní evoluce

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?