Tiché podzimní rozjímání

autumn-landscape-1021513_1280V říjnu dozrávají poslední plody přírody, listí se proměňuje v paletu hřejivých barev. Barvy přírody jsou tiché, měkké a konejšivé, paleta barevných tónů září v ubývajícím světle meditující okolní krajiny. Jak listí opadává, necháváme z našich beder spadnout všechny nepotřebné myšlenky a starosti. Když resonance přírody utichá, a začíná vonět skutečným podzimem, tak i my utišíme naše neposedné nitro, a pokorně nasloucháme především osamělé duši, kterou v sobě nosíme a ne vždy ji bereme na vědomí. Neúprosná proměna letních dní v nevyhnutelný čas podzimu je časem přeměny, transformace, očisty. Uvědomujeme si k čemu nebo ke komu jsme příliš připoutáni, nebo zda sami někoho jiného nesvazujeme svými žádostmi a nevyslovenými touhami. Příroda s povděkem nyní přijímá vše, co přichází. Také my se nebráníme vnitřnímu procitnutí, novým emocím, nepoznaným náladám. Uvolníme se v meditaci a zapálíme svíčku. A v záři tiše planoucího podzimního klidu odevzdáváme vše již nepotřebné a přežité duchům posvátného ohně. Svěříme se živlovým energiím se svým tajemstvím. Kouř odnese do dálav naše vzpomínky i tajná přání. Světlo ohně nás očistí od negativních energií.

nature-1585762_1280

V listopadu vrcholí ponuré dny, jen co odezní dušičkový čas, začne se ještě více prohlubovat, tiché rozjímání přírody. Přírodu už jen občas zalije svým světlem laskavé podzimní Slunce, kterého ubývá, aby se příroda mohla uložit ke spánku. Světlo a tma vyrovnávají protiklady, nemáme zasahovat do přírodního dění, tak i do svého dočasného melancholického a opojného rozpoložení. Osvětlené ulice, světelný smog, dlouhodobé ponocování, to vše nedovolí přírodní síle aby v nás utišila rozbouřené emoce, a dovolila nám odkrýt a rozpoznat naše vlastní stíny. S vnitřním klidem přemýšlíme nad otázkami rychle utíkajícího mládí, nebo nad nechtěným fenoménem stárnutí. Uvědomujeme si, že za krátko budeme zas o rok starší. Naše duše se podivuje nad chaosem někdy veselých a jindy temných otázek, honících se nám hlavou. I to je v pořádku, občas musíme umět procítit jak energie radosti, tak energie smutku. Záporné emoce neskladujeme uvnitř sebe, necháváme je zavčasu vytrysknout ven – v celé své naléhavosti. Někdy naše emocionální vypětí zklidní jen rozpačitý, tichý pláč. Bez výčitek přijmeme, co zrovna přichází, občas přece potřebujeme, aby nám slzy upřímného odevzdání přinesly duševní a psychické uvolnění.

Ale pokud v nás tíseň přetrvává, a pokud ani chladné večery nezkrotí naše jemně rozmrzelé vášně – potom je jasné, že jsme zapomněli na dávné tradice našich předků. Nepamatujeme si už, že podzim přináší odevzdání, příroda odevzdává úrodu, aniž by očekávala cokoliv na oplátku. Stromy odevzdávají odpočívající zemi výživné listí, které do jara zetlí, konejšivé nebe zas dává zemi životadárnou vláhu. Vše v přírodě probíhá ve vzájemné harmonii, rok co rok, příroda odevzdává svou bezpodmínečnou lásku – s otevřenou náručí – sama sobě. A dělá to přirozeně a nenuceně – tichým pozorováním se můžeme od Matky přírody ledasčemu naučit.

Související článek: Zdraví z lesa – houby

forest-766263_1920

Také my se spolehneme na svou vnitřní přirozenost, a odevzdáváme sebe sama v tiché meditaci hluboko svému vědomí a své duši

V tichosti hledáme to niterné teplo uvnitř sebe, tajemný bod transformace, bod duchovního poznání. Zhluboka se nadechujeme, oddáváme se pokorné trpělivosti, a vnímáme nenucené úsměvy přírody, která, ač smutně vypadá v tento čas, je plná naděje a nového očekávání. Odevzdáme vanoucím severním větrům veškerou svou špatnou náladu, všechny strachy o svou existenci, uspěchanost, pošetilost a nedočkavost. Nadechujeme se a vydechujeme, uvědomujeme si, že je jen tady a teď. Ve svém dechu, spjatým s dechem přírody, cítíme přítomnost skrytých vesmírných sil, vnímáme mrazení v zádech, v podobě elektrizujícího proudu spirálovitě nekonečné životní energie. Bělostná ranní mlha nad řekou nám vzkazuje, že vše je jen dočasné. Dává nám naději, že se nám zavčasu podaří rozluštit tajemství života, abychom si život beze smutku, a jen s upřímnou radostí užívali každý den.

button (11)

Zima přijde znenadání, a s ní čas hlubokých meditací a duševního klidu. Podle prastarých tradic, urodí-li se málo červených jeřabin, přijde tuhá zima s přívaly sněhu, stejně tak pokud se v přírodě objeví velké množství polních bodláků, kvetou-li ovocné stromy na podzim, nebo urodí-li se mnoho žaludů a bukvic. Má-li být zima mírná, to nám prozradí šišky jehličnatých stromů, které neopadávají a zůstávají dlouho na stromech. Chodíme na časté ozdravné procházky, a ve větvích zdravých stromů vyhlížíme bílé kuličky posvátného jmelí, abychom se zavčasu vyladili na pravou vánoční, duchovně vytříbenou náladu.

Václav Cílek: „Nemusíme mít příliš velkou fantazii na to, abychom postřehli podobnost mezi stromem a člověkem. Větve se snadno zamění za ruce a dřeň stromu nazveme jako u člověka duší. Člověk a rostlina vychází ze semene, zvolna roste a dospívá, kvete, mívá plody, zvolna vadne a usychá. Mnohé stromy, zejména ovocné, žijí podobně dlouho jako lidé. Na této podobnosti je založen i rodokmen, v němž je zakladatel rodu naznačen hlavním kořenem a jeho potomci větvemi. Byly časy, kdy lidé stromům přičítali i rozum a cit…“

Odkaz: soužití s přírodou – Hobití domov

Vibrační energie podzimní hnědé barvy v přírodě

sunset-202380_1280Hnědou barvu spojujeme především se živlem země, s uzemněním, navozuje klidné soustředění a vnímavost. Je barvou financí, hmoty, úspěchu v podnikání, zaměstnání a studiu. V magii je symbolem ochrany, pomáhá odhalit faleš a přetvářku. Je velice hmotná, realistická, může nám být nápomocná potřebujeme-li sejmout z očí růžové brýle, pokud nedokážeme stát pevně nohama na zemi a stále se jen vznášíme v oblacích, pokud žijeme v iluzích a vše vidíme zkresleně. Používáme ji při rituálech v souvislosti s napojením se na živel země a zemské energie. V hnědé barvě, tak jako v zemi, je holá, nepřikrášlená, ryzí pravda… Hnědá barva také dokáže smyslně čarovat s paletou přírodních odstínů se světlem a stíny…

Nalaďte se na vibrační energii hnědých až zlatavých odstínů, a vnímejte konejšivé a uklidňující teplo z těchto na první pohled zdánlivě smutných obrázků…

forest-1549757_1920

landscape-1042468_1280

sunset-620001_1280

forest-1048287_1920

sun-75967_1920

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho!Share on Facebook

Diskuze