Optimisticky naladěné vědomí a neuvědomělý stav mysli

Osobní vibrace řídí příliv a odliv energií mezi námi a okolním světem. Řídí je vždy, ať už jsme nebo nejsme takzvaně ve formě, ať už sršíme optimismem, nebo podléháme pesimismu. Všímavost a klidná vnitřní jasnost, kdy vnímáme sami sebe a prožíváme lehkost myšlenek a emocí, reguluje harmonické rezonance uvnitř i vně. Každou vteřinou vyzařujeme energii osobní vibrační rezonance, prostor reaguje na naše vibrace okamžitě i mimo lineární čas. Mezi námi a okolím probíhá neustálá energetická výměna. Energie, které vyzařujeme, jsou naší osobní vizitkou. Energetická podstata člověka se projevuje prostřednictvím emocionální energie, pocitovými vibracemi, vibracemi myšlenek. Myšlenky téměř bez přestání interpretují vnější svět, který jen málokdy považujeme za náš vlastní odraz.

Optimisticky naladěné vědomí a neuvědomělý stav mysli

Vědomí je v neustálém pohybu, doslova proplouvá fyzickým tělem

Vědomí je v neustálém pohybu, doslova proplouvá fyzickým tělem, a přitom je tak snadné ztratit s ním kontakt. Je snadné ztratit optimismus, ztratit kontakt s bezprostředností vědomého okamžiku. Ztratit se ve světě chmurných myšlenek znamená uzavírat se do podmíněného pole, do podmíněného energetického rámce, jenž brání rozvíjení potenciálu tvoření. Pokud se to stane, tvoříme nevědomě, energie všímavosti, která sleduje výskyt magických znamení, je zastíněna a utlumena. Díky všímavosti můžeme pozorovat, jak v jediném okamžiku dochází ke změnám naší vnitřní energie. Pozornost v energetickém poli všímavosti je zaměřena na uvědomování si pulzující energie okolo těžiště naší vnitřní síly a na magnetický kmitočet všeho, co se nachází pod a nad tímto těžištěm. Představte si, že jste svými myšlenkami obklopeni, že plujete na vlnách vlastních pocitů, emocí a myšlenek, na vlnách energetických vzorců myšlenek.

V rámci těchto představ si odpovězte na pár otázek, které odkryjí kam a proč se občas ztrácí váš potenciál, nejryzejší ingredience bytí v podobě (optimistické) životní energie. Nebo co je příčinou toho, že občas nejste ve formě.

  • Jaké jsou vaše základní vzorce myšlení, jimiž se řídíte?
  • Na co se vaše mysl soustředí? Co vaše mysl vyzdvihuje? Co zpochybňuje?
  • Máte nějakou zvláštní myšlenkovou posedlost, která zabírá většinový prostor vašeho vnitřního dialogu?
  • Co k vám různé energetické vzorce myšlenek přitahují? Jaké energetické vzkazy vyzařujete a jaké vibrace kolem sebe šíříte?
  • Jakými vibracemi je naplněn prostor kolem vás? Jaké energie si vyměňujete s okolím?
  • Vnímáte dostatečně, kde to harmonicky rezonuje, nebo kde to neharmonicky skřípe?
  • Kolikrát za den si uvědomíte, že vlastně ani nevíte, nad čím přemýšlíte, kdy je proces myšlení náhodný, spontánní nebo cíleně zaměřený?
  • Jak často vám vaše myšlenky přerůstají přes hlavu? Jak často váš pohled i mysl skáče z jednoho předmětu na druhý?
  • Vytváří vaše myšlenky a představy osobní „uzavřené bubliny“ v rámci vnímání okolního světa? Jsou vaše vzpomínky na uplynulý den čisté, nebo je podle potřeby různě rekonstruujete tak, aby vyhovovaly tomu, jak hodnotíte sám sebe a svou pozici v okolním prostředí?
  • Jak často se vaše myšlenky dotýkají neznámého? Pokud vystoupíte vně vlastních myšlenek, nebo pokud jste povzneseni nad běžným myšlením, ztrácíte tím sílu, nebo ji naopak získáváte?
  • Je vaše mysl aktivní před usnutím, a podvědomě i ve spánku, což se projevuje častým probouzením z nepříjemných snů, nebo nespavostí?

O tom, jak se projevuje naše energetická podstata, můžeme mít přehled díky bdělosti a všímavosti, která nám pomáhá mít kontrolu nad energetickým tělem. Všímavost nám pomáhá uvědomit si, že prožívání sebe sama uvnitř sebe a prožívání vnějšího světa je hrou neohraničené mysli. Pomáhá myšlení zefektivnit a pozvednout na vyšší úroveň. Pomáhá určit směr vlastního osudu, odhaluje, co nás vtahuje zpět, a co nás posouvá dopředu, což je nesmírně osvobozující. Umožňuje nám naladit se na vibrující vlákna pozitivních energií, pomáhá nám zbavit se všeho, co je podvědomě negativní, co je uvnitř nás stále aktivní a brání nám v sebe uznání. Všímavostí odhalíme předvídatelné následky hlavních, často se opakujících myšlenek (obav a strachu). Všímavost odhaluje, jakým způsobem akustická energie nahlas vyřčených slov posiluje vibrace záměru. Naučí nás považovat záměr za reálnou sílu tvoření. Včetně emocí souvisejících s tím, o čem nejčastěji přemýšlíme, co naše mysl vyzdvihuje a co zpochybňuje. Všímavost odhaluje emoce jako nejmocnější nástroj tvoření, ať už je máme, nebo nemáme pod kontrolou, vždy zesilují sílu myšlenky.

Milovat sám sebe znamená být milován – elektronická kniha

Všímavost nám odhalí, jaká je naše rezonanční realita a jaké signály či informace o své osobě vysíláme do okolí. A naopak, jaké energie vtahujeme do svého prostoru, do svých osobních prožitků. Například na základě strachu z odmítnutí, ze selhání, z budoucnosti. Jaké lidi k sobě přitahujeme na základě vlastní energetické rezonance, na základě vzorců nebo signálů našich proměnlivých nálad. Podobně můžeme díky všímavosti včas odhalit energetickou osobní vizitku určité osoby, která k nám dorazí o něco dříve, než se s danou osobou skutečně setkáme. To nás chrání před tím, abychom nepozorovaně nevklouzli do jejího energetického pole. Všímavost je součástí životní rovnováhy a jejího neustálého objevování a obnovování, společně s pružností a nepřipoutaností vede ke klidnějšímu životu. Osvobozuje od všech svazujících forem běžné i ne zcela běžné reality. Učí nás jak světem hmoty a energií s lehkostí optimálně proplouvat, učí nás rozpoznat, kdy je dobré být aktivní, a kdy je vhodnější nechat věci tak jak jsou. Nevědomost a potlačená všímavost brání naplno si uvědomovat zážitek ryzího žití.

Všímavost v tichém vnitřním soustředění je možné uplatnit kdekoliv a kdykoliv s minimální ztrátou energie. Je magickým nástrojem sebemotivace, který nás vede k tomu, abychom nepotlačili vlastní energii, ale ani neztráceli nervy ve vyhrocených situacích. Pokud se například dostanete do nepřehledné, nepříjemné situace plné zmatků, je důležité rázně uklidnit tok myšlenek, ovládnout energetické tělo. Vaše mysl v tomto okamžiku takzvaně „ustoupí stranou“, není přístupna vnějším energiím, snadněji odhadnete závažnost situace. Vaše energetické tělo je chráněno před vyzařováním energetických polí zúčastněných osob. Ale není to o tom, že přestanete vnímat, co se kolem vás děje. Je to přesně naopak o tom, že se v dané situaci neztratíte, a že vnímáte vše, co se děje, každou sebemenší maličkost. Včetně vlastních reakcí a všech podnětů, které se dotýkají tlačítek či spouštěčů vašich emocí. Včetně energetické linie mocných, jemnohmotných vlivů operujících v daném prostředí, projevujících se jako tlak na energetické tělo, které díky zklidnění dokážete odrazit. Například v podobné situaci, kdy jste se dříve rozčilovali, zvedli hlas nebo křičeli, zůstáváte nepřístupní a klidní. Odoláváte vnějším tlakům a nedovolujete okolnostem, aby vás řídili, zůstáváte vnitřně soustředěni.

Vnitřní dialog je sice naší podstatou, je tvořivou esencí vědomého bytí, ale v okamžiku, kdy se stává nevědomým, je žádoucí jej občas zastavit, abychom v sobě objevili duševní bystrost a sílu vůle, která pomáhá stabilizovat energetické pole fyzického těla, které nás obklopuje. Jinak zůstáváme v zajetí energetických polí interpretací a (negativistických) projekcí, nebo v citové izolovanosti od druhých. Můžeme uvíznout v nekonečném promítání si budoucích situací, v připisování vlastních postojů, pohnutek nebo pocitů druhým, v energetickém poli podezíravosti, žárlivosti, pohrdání, výčitek, svalování odpovědnosti nebo vlastní viny na někoho druhého. Můžeme uvíznout v posuzování druhých, které nám nevědomky může sloužit jako obrana proti vlastní úzkosti, strachu, vině a podobně. Občasné, nebo také včasné, zastavení vnitřního dialogu vede k odhalení podmíněných energetických polí. Myšlenky vnitřního dialogu, v podobě (ukvapené, úmyslné) kritiky směřované k druhým, nebo kritiky v podobě manipulace, kterou využíváme k vlastnímu prospěchu, aniž si to uvědomujeme, odráží vyslané energie zpět do našeho energetického pole. Obzvlášť pokud druhé viníme a přisuzujeme jim odpovědnost za některé námi nepřijaté stránky života, nebo za naše životní nezdary.

Zobrazit elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Uvolněná mysl rozpozná výzvu k sebereflexi (přemýšlení, rozjímání nad sebou samým), nepřehlédne jiskru uvědomění, která ukazuje skrytou podstatu různých událostí, konfliktních střetů s vnějším světem. Reflexe má za následek sled myšlenek, které si plně uvědomujeme, jsme se svou myslí v plně vědomém spojení. Rozjímáme například nad přítěžemi z minulosti, nad různými zraněními, která zanechala jizvy v našem srdci. Přemýšlíme nad tím, proč se v nepozorné mysli objevují navzájem propleteny, proč v nás vzbuzují směs sebelítosti a viny. Přemýšlíme nad tím, proč nás některé vzpomínky, které dlouhodobě nosíme hluboko v sobě, a které není možné sejmout z podvědomí, opakovaně nutí jednat symbolicky (např. trápit se tím, co bylo). V některých případech vzpomínky a citová pouta k minulosti dokonce řídí naše současná rozhodnutí. Trápení nás činí přístupnými energiím z minulosti, které nejsou, dokud na ně nezaměříme pozornost, součástí přítomného okamžiku. Uvolněná mysl nám tyto nežádoucí vzpomínky, nebo vzpomínky na kterých lpíme, pomůže alespoň rozptýlit, abychom eliminovali jejich sílu a snížili vnitřní napětí, tím vědomě rozvíjíme emocionální inteligenci.

Uvolněná, optimisticky laděná mysl šetří životní energií a nevytváří lpění a pouta k životním snům, přitom netrpí absencí touhy a vášně. Člověk si uvědomuje, že lpění je mocná síla sama o sobě. Z uvolněného člověka, který naslouchá sobě i druhým, vyzařuje spokojenost, není přístupný ničemu, co si o něm myslí druzí, tím si udržuje kontrolu nad svým energetickým polem. Zbaven emocionálních zvyků se nerozčiluje, pokud s ním někdo druhý nesouhlasí. Spokojený člověk s jasnou myslí je celou svou bytostí tam, kde právě je, netoulá se myšlenkami někde jinde – tam, kde by si přál být až se mu splní to či ono. Je v nepřetržité rezonanci s plností vlastního života, využívá svou pružnost, vnitřní stabilitu, otevřené vnímání a všechen čas, který má v tomto životě k dispozici, k tomu, aby nesklouzával do malicherné, omezující a bezvýznamné nespokojenosti. A pokud ztratí stabilitu, optimismus a nadhled, spolehne se na důvěrnou znalost osobních vnitřních cest, směřujících k umění, jak opětovně vyladit své energetické pole a vrátit se krok za krokem do vnitřní harmonie.

Související články: Mysl, myšlenky, vnitřní řeč a vnitřní klid – neprobádané pole vědomí, Okolí nás vnímá tak, jak vnímáme sami sebe, Mysl „ohýbá světlo“, Mimotělní zkušenost světlonosného éteru

Optimisticky naladěné vědomí a neuvědomělý stav mysli

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.