Osobní flexibilita, pozornost, přístupnost a soudržnost podporuje vědomé tvoření reality

Budeme-li věřit pouze v pevnou hmotu a vnímat ji jako změť subatomárních částic, atomů a molekul neviditelně se pohybujících různou rychlostí, ale bez vlastního vědomí, taková bude i skutečnost – pevná a jakoby zamrzlá ve zdánlivé nehybnosti. Budeme-li věřit ve vyšší princip přírody a vesmíru, v pevnou hmotu, která je současně energetickou vlnou, v mocné a tvořivé spektrum energií, vibrací a frekvencí, hmota se stane pružnější a odhalí nám moře potenciálních variant a způsobů vnímání okolního světa. Vše má své energetické pole, včetně našeho fyzického, mentálního, éterického těla, vše kolem nás vibruje, energie kmitá dovnitř i ven. Jako vibrující bytosti, žijící obklopeny širokým spektrem energií, neustále splýváme s rozmanitými energetickými frekvencemi, nejrůznější energie vysíláme a různé vibrace námi prostupují. Schopnost vnímat energie různých frekvencí (rychlostí), které nesou informace, vyžaduje určitou osobní flexibilitu a přístupnost – vnímat měnící se proudy a rytmy energií, přizpůsobit se prostředí, přitom být schopen zůstat ve svém středu. Udržíme-li pozornost a soudržnost s určitým druhem energií nebo emanací, potom snadněji zaznamenáme, že vstupujeme do určitého pole vibrací, nebo naopak zaznamenáme změnu, pokud z určitého pole vibrací vystoupíme.

Soudržnost, pozornost a přístupnost ovlivňuje realitu. Neudržíme-li soudržnost s energiemi, které záměrně vysíláme (vkládáme do nich naději), nebo s energiemi, které s radostí přijímáme, potom se sami v sobě nebo v okolním světě snadno ztratíme. Mysl tvoří realitu například v okamžiku, kdy přemýšlíme a vytváříme úvahy o tom, co se asi stalo, proč nám přítel nezavolal, tvoříme příběh, do kterého vkládáme své domněnky, pocity, obavy, touhy – udržujeme soudržnost. Pokud cokoliv hrajeme, je důležité vnímat vlastní vibrace a udržet soudržnost se záměrem, umět se nadchnout pro věc i se uvolnit v okamžiku, kdy nastane pauza, nebo kdy hra končí (dojdeme do cíle).

Soudržnost má v souvislosti s tvořivostí zcela specifický význam. Dejme tomu, že vše, energie i hmota, existuje v pravděpodobnosti, stejně tak i budoucnost existuje v mnoha variantách, v potencionálních možnostech zvaných superpozice. Neudržíme-li například soudržnost s energií našeho přání, kterou jsme vyslali – určitým způsobem projektovali ze sebe ven a vytvořili energetické pole přání, jeho uskutečnění se může protahovat. Energie přání se může ztratit v čase neudržíme-li soudržnost s daným energetickým polem vyslaných i přijatých informací. V budoucnosti jsou všechny možnosti obsažené. Souběžně se vyvíjí, ale jen někdy se navzájem ovlivňují.

Pokud je však určitá nevítaná možnost, pozorovaná v mentálních projekcích nebo snových symbolech, ovlivněná intelektem (rozumem, schopností myšlení, usuzování a racionálního myšlení) pozorovatele – jedna realita se dotkne jiné verze reality, tyto se mohou prostoupit nebo se vzájemně ovlivnit. To znamená nesoustředit se na nechtěné vize, neprohlubovat a neudržovat s energií nechtěné, potencionální verzí budoucnosti soudružnost. Soudržnost ovlivňuje kvantová pole energií, kvantové entity kmitají a mění formu (tvar, vzhled, podobu), různě se organizují a vytvářejí nové struktury, vzory a obrazy reality. V okamžiku pozorování se superpozice kvantových pravděpodobností stávají realitou. V okamžiku změny soudržnosti se realita proměňuje na základě našich přesvědčení, změnou životních vzorců a podobně, alespoň v těch případech, kdy viděné mimosmyslové projekce nevykazují neboli nenesou rysy jakési dané definitivnosti, nevyhnutelnosti. Vytušit blízkou událost je možné v okamžiku, kdy energetická vlna pravděpodobné události vstoupí do vědomí dříve, než se objeví v realitě. Pokud potenciální vlna události získá změnou naší soudržnosti jinou frekvenci, například se přizpůsobí výrazné změně (obrazného) myšlení, vzhledem k tomu, že myšlenky přitahují nebo formují budoucí události, přizpůsobí se také realita. Vytušená blízká událost v tomto případě nebude zcela v souladu s prvotním snovým nebo vizionářským vjemem.

Soudržnost znamená vnímat určitá informační pole, energetické oblasti v rámci vlastního energetického těla a být s těmito energiemi ve vědomém kontaktu. Vnímat, jaká vnitřní nebo vnější energetická oblast v daném okamžiku přitahuje naši pozornost. Každé životní téma je obsaženo v určitém bodě soudržnosti. To, co se v našem životě odehrává, ať už si to ovědomujeme nebo ne, se děje prostřednictvím soudržnosti. Vše, co zažíváme, odráží naši soudržnost. Vědomé prožívání znamená vnímat výkyvy životní energie, nálady, tělesné potřeby, potřeby citového naplnění, pocity, elán, únavu, duševno, psychiku, úžas, dojetí, úctu, předpoklady, volby, příčiny, důsledky. Soudržnost se během dne mnohokrát proměňuje, je jen na nás, zda budeme tyto proměny soudržnosti vnímat. Jedná se o výkyvy soudržnosti, které se projevují jako určitý stav energie, jako „naše realita“, kterou my sami podněcujeme ke vnímání, potenciál proměňujeme ve skutečnost. Pokud soudržnost změníme cíleně (vědomou stimulací určité úrovně energetického těla), změní se vnímání, a nakonec i realita.

Vědomá magická práce se soudržností nám umožňuje zůstávat otevřeni všem možnostem, dokážeme měnit energetické vibrace fyzického těla, uvědomovat si snové energie a vědomě se účastnit lucidních snů, umožnit energetickému poli zvanému astrální tělo opustit známý hmotný prostor a přenést se do jiných světů. Pro vymístění z fyzického těla musíme udržet soudržnost s energetickým polem mozkových aktivit na hladině Théta – udržet se při vědomí a neusnout, ani se nenechat rozptýlit vjemy z okolního prostředí. Vrcholem mystických umění je překročit hranice toto, co může být dle všeobecného mínění realizováno, změnit určitou energetickou soudržnost takovým způsobem, že dokážeme přenést (teleportovat) vlastní hmotné tělo do jiných dimenzí.

Paralelní světy nemají striktně oddělené hranice, nejsou ohraničené ani ve smyslu počátku a konce. Vnímání paralelních světů je umožněno tím, že se vzájemně prolínají, jakési hranice můžeme vnímat v závislosti na vibracích. Pokud jsme svou pozorností vibračně naladěni na určitý svět a udržujeme-li s těmito vibracemi soudržnost – naše energie dosahuje téže intenzity – potom může dojít k vzájemné (prožitkové) interakci.

V hluboké meditaci s plnou pozorností na svůj vnitřní svět a na přítomný okamžik dochází k propojení vyšších vibrací vědomí s vibracemi uvnitř energetických polí tvořených (vibrujícími) atomy hmotného těla. Vstoupí-li vědomí do prázdného prostoru uvnitř atomární struktury hmotného těla, prožije (vnitřní) transformaci hmoty v energii. V hlubokém vnitřním tichu se vědomí odpoutá od hmotného těla, osvobozeno od pout hmoty a zemské přitažlivosti ocitne se mimo prostor a čas. Ocitne se všude a nikde. Neznámý prostor, kde je všechno možné, reaguje bez časového prodlení na každou myšlenku a představu.

Pokuste se během dne, během večera a noci udržovat soudržnost s energií mozkové aktivity tak, jak se v daných okamžicích projevuje.

  • V běžném bdělém stavu, frekvence vln Beta, udržujte soudržnost s rytmem vaší energie a plně vnímejte svou čilost, svou fyzickou i mentální aktivitu. Po ukončení aktivit ve stavu plné bdělosti a vnímání lineárního dění se vědomě zastavte a vnímejte vzduch, který dýcháte a sledujte rytmus svého dechu. Splyňte s proudem a vibracemi vzduchu, který dýcháte a s tlukotem svého srdce a prociťte vděčnost za své tělo a za svůj život.
  • Večer se soustřeďte na zklidnění fyzické i mentální aktivity a odpočívejte, přečtěte si pár stránek oblíbené knihy. Dýchejte uvolněně, udržujte bdělost. Na hladině vln Alfa přemítejte o životě, vytvořte si nějaký snový obraz nebo vizualizaci, něco si představujte. Vnímejte uvolněné svaly a zklidněnou mysl, sjednocení těla a mysli, možná zaznamenáte stavy podobné lehké hypnóze.
  • V nočních hodinách v dokonalém uvolnění zklidněte myšlenky, nechte je volně plynout. Vnímejte přicházející ospalost, frekvence vln Théta, všímejte si uvolněného těla a klidného dechu. Na této hladině se prohlubuje vnímání intuice a vědomí duše. Než zcela ztratíte pojem o čase a upadnete do prvního stadia spánku dovolte si prožít stav hlubší meditace, v tomto stavu vědomě prohlubte svou představivost. Soustřeďte pozornost na nelineární vnímání a objevující se myšlenkové nebo obrazové vize. Vnímejte intuitivní poselství vyššího Já. Prociťte případné mystické stavy nebo stavy transu.
  • Pozvolna upadáte do spánku, během hlubokého spánku se nacházíte na hladině vln Delta.
  • Všímejte si také, že se ve vyšších stavech vědomí můžete ocitnout kdykoliv během dne za plného bdění. A s těmito zvláštními, mimosmyslovými stavy udržujte spojení a soudržnost.

Možná bychom se divili, pokud bychom mohli vnímat energetické vzruchy způsobené emocemi a slyšet elektrický bzukot v našem mozku v okamžiku, kdy jsou „náboje“ našich neutuchajících myšlenek přenášeny napříč synapsemi. Běžně nevnímáme vibrace fyzického těla – nevnímáme biochemické procesy, pohyb životní energie labyrintem buněčných prostorů, vibrace různých shluků buněk, které se starají o tvorbu krve a imunitu, vibrace živin putujících trávicí soustavou, vibrace vzniklé přenášením vzruchů v nervové soustavě. Nevnímáme vibrace molekul, sílu atomů a částic uvnitř našich buněk. Nevnímáme prazvláštní svět uvnitř hmotného uskupení, uvnitř hmotného objektu, který je v rámci nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních vibrací zároveň částicí i vlnou. Na co se ale soustředit můžeme, je prohlubování schopnosti uvědomovat si vlastní vnitřní vývoj, proces osobního spirituálního růstu, soudržnost s vedením vyššího Já nebo s přáním duše.

Ego a žádosti ega, udržíme-li soudržnost s přáním duše a jsme-li přístupni impulsům své duše, již není třeba ovládat silou, samo se nechává inspirovat vyšším Já, odevzdaně a s radostí naslouchá projevům duše, udržuje soudržnost vyšších energií bezprostředním kontaktem s duší. Ego již není ponecháno napospas samo sobě. Touha se transformuje ve vědomé úsilí. Tam, kde roste vědomé úsilí, tam roste intuice, zhmotňuje se kontakt s duší, a kdo žije opravdovým životem, ten nemarní čas. Vývojový program duše je součástí energo-informačního pole osobnosti, je součástí latentních dispozic, které čekají na objevení. Zvyšujeme-li své vibrace až na úroveň vědomého spojení s duší, v tom okamžiku duši umožníme vyjádřit sebe samu skrze naši osobnost zcela přímo, bez vnitřních bariér. Pohnutky duše vnímáme především na úrovni éterického srdečního centra (srdeční čakra). Proměněná transformovaná osobnost vyzařuje vlastnosti své duše. Energo-informační pole osobnosti je obohaceno o nové zkušenosti, zpětně nastává zrcadlení energií, které danému jedinci umožňují posun k vyšší rovině spirituálních prožitků. Jeden život znamená pro duši osvojení si určitého časoprostorového úseku určeného pro její vývoj. Zde osobnost rozvíjí své vlastnosti a schopnosti v podstatě na přání duše, nebo podle plánu duše. Pokud je osobnost vstřícná přání duše, získává ve hmotném prostředí soudržnost s cennými životními zkušenostmi, a také soudržnost s bytostmi, které nazýváme „spřízněné duše“.

Člověk je multidimenzionální duchovní bytost, působící v několika energetických úrovních, dimenzích či rozměrech současně. Jakmile toto pojetí sebe sama člověk přijme, pozná, že energie osobnosti, tak jak se projevuje ve hmotě, není prvořadou energií, která utváří živou bytost. Od tohoto okamžiku již nebude tolik vnímat pocit nejistoty a neúplnosti. Osobnost disponuje vyššími, inspirativními formami vědomí, které se podílejí na vytváření a chápání projekce reality, s tím souvisí, že (věčná) duše nepochází z pozemského světa. Duším přikládáme hvězdnou povahu, zřejmě z toho důvodu, že je shodná s jemnohmotnou povahou nitra Hvězd. Duše, zrozená v nitru Hvězdy, sestupuje nejdříve do jemnohmotné planetární sféry, teprve poté sestupuje do hmoty.

Být vědomě účasten transformace lidského vědomí znamená také udržet soudržnost s proměnlivými energiemi Země. Uvažujeme-li o transformaci lidského vědomí, je třeba vnímat, že probíhá současně s transformací vědomí Země a s proměnou jejího energetického pole, s iniciačním plánem či určitou fází evoluce vědomí Země a člověka. Země nás na vývojový posun připravuje postupně a dlouhodobě. Nosným médiem pro přenos nebo šíření energií (informací) je světlo, vzduch, voda. Zvukové vlny se šíří vzduchem i vodou, molekulami obsaženými ve vzduchu nebo vodě. Vzduch dýcháme a naše tělo je složeno převážně z vody. Z vody obdařené věčností. Udržujeme-li soudržnost s živlovými energiemi jsme obdařeni fyzickým i mentálním zdravím. Udržujeme-li soudržnost s rezonanční frekvencí Země, pozvedáme vlastní vědomí na vyšší úroveň.

Základní rezonanční „tepová“ frekvence Země (Schumannova rezonance) podle určitých vědeckých modelů stoupá. Přitom síla nebo intenzita magnetického pole Země klesá. Změna frekvencí (magnetického pole) Země ovlivňuje buněčnou vibraci živých tvorů, (evoluční) změny v DNA. Oslabené magnetické pole Země a zrychlující se rezonanční frekvence (Schummannova rezonance) mají vliv na vnitřní proměnu člověka, mentální vzorce se mění a uvolňují se emoční blokády. Člověk snadněji dosahuje vyšších stavů vědomí, napojuje se na vnitřní magnetický smyslový systém (vnitřní kompas), získává schopnost vnímat intenzitu geomagnetických polí, schopnost vnímat geomagnetické anomálie, změny v magnetickém poli Země. Vnímá nové vibrace Země, propojené s vlnovými cykly ročních období, se střídáním světla a tmy, ale i s cykly na úrovni vyšších kosmických procesů, které nás v každém okamžiku ovlivňují.

Zobrazit všechny elektronické a tištěné knihy Psychologie chaosu

Člověk – mikrokosmos – prochází evolucí, jenž kopíruje evoluci makrokosmu, pro člověka dnešní doby není snadné udržet soudržnost a spojitost s celkem, s makrokosmem, ačkoliv již jsme si vědomi procesů, kdy makrokosmos, včetně rezonančního působení vstupních energetických portálů, zakoušíme prostřednictvím rozšířeného vědomí. Hmotnou dimenzi, měřitelnou a vnímatelnou smysly, chápeme jako protějšek nehmotné dimenze – původce hmoty a života. Tyto dvě dimenze spojuje polarita, vzájemný vztah, jenž je předpokladem existence každé z nich. Vědomí osobnosti sleduje svůj vlastní projev, přijímá inspirace z vyšších sfér existence a projevuje se tvořivě. Jelikož v sobě máme čidla, která nás propojují se zdrojem, s vnitřními prostory nevědomí, s „čarodějným kotlem minulých a budoucích událostí“. Postupně se vědomou tvořivostí dopracujeme k objevování a obydlování nových světů, včetně blízkých i vzdálených světů odlišných slunečních soustav.

Kosmické zákonitosti jsou ve vesmíru všude stejné, odlišovat se mohou v jednotlivostech, což by nemělo v daleké hvězdné budoucnosti multidimenzionálním bytostem činit žádný problém. Lidské vědomí, oddělené od svého hvězdného původu, má prozatím jen chabé tušení, jaké potencionální možnosti transformace lidského vědomí přinese, včetně možnosti bytí mimo pozemskou časoprostorovou úroveň. Člověk, jenž hledá cestu ke svému vyššímu Já, pokud nelituje energie, času a námahy, si uvědomí, že on sám je tou cestou. Životní cesta je tím, čím se sami – vědomě – stáváme. Další vývoj (zcela nová úroveň bytí), jenž bude zahrnovat vymanění se z podmínek současné existence, může probíhat současně na bázi hmoty a hmotných těl, nebo bez těla a bez závislosti na hmotných prostředcích.

Jako inteligentní lidské bytosti se schopností tvořit realitu jsme součástí „vyššího plánu“, vnímání synchronních dějů nás do tohoto plánu zlehka vtahuje. Pokud se transformačním procesům nebráníme, pochopíme naše začlenění do vyšších kosmických procesů, které prozatím neumíme zcela konkrétně popsat. Pokud jsme v souladu s tímto vyšším plánem, staneme se bytostí integrovanou – propojenou se zdrojovou Kosmickou Tvůrčí Energií.

Osobní flexibilita, pozornost, přístupnost a soudržnost podporuje vědomé tvoření reality

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?


error: Obsah je chráněn autorským zákonem.