Žijeme ve světě záhad, intrik, nedorozumění a vnucených modelů Světa?

Systém civilizace se rozpadne ve chvíli, kdy se lidská schopnost vnímat realitu mimo fyzický svět sníží na kritické minimum. Proto přichází cyklické období, kdy se opětovně snažíme vytříbit systém, v kterém bude každému jedinci zřejmé, že existuje vyšší spojení mezi lidským vědomím, vědomím Země a vším, co existuje nad hranicí hmoty realizované v podobě nám známého planetárního a kosmického systému. Jedná se o nefyzické a fyzické úrovně reality a jejich vzájemné vztahy. Jedná se také o nadkritické množství jednotlivců a různých společenství, jejichž úkolem je zdokonalovat stávající systém civilizace a pracovat s informacemi tak, aby k nevratnému rozpadu civilizace nedošlo. Vytvořit nový systém vývoje vědomí založený na mystické cestě lidské zkušenosti je velká výzva pro lidstvo. Probudit představivost a být si vědom schopnosti vědomí přesáhnout běžné vnímání není nic nového – objevujeme objevené. Věk Vodnáře je svým způsobem synonymní s věky, kdy se transformace vědomí dotýkala každé velké civilizace, jen s tím rozdílem, že tady a teď jde o období, kdy se netransformuje pouze Země, ale celý planetární i hvězdný systém.

Žijeme ve světě záhad, intrik, nedorozumění a vnucených modelů Světa?

  • Přístup do jiných světů, mnohem vyšších než astrální dimenze Země, získáme opravdovým nadšením, tříbením a sdílením zkušeností, probouzením a uvědoměním, že ovládnutí vnitřní energie určuje, s jakou částí (sebe sama, přírody, světa a vesmíru) se na energetické úrovni spojíme a co budeme schopni vnímat, přijímat a nakonec i vytvářet jako skutečnost.

Lidské vnímání se projevuje interakcí a regulací vnitřního a vnějšího energetického pole. Interpretace reality se v lidském podvědomí odvolává na dohody a modely reality, na kterých jsme se (kolektivně) shodli a tudíž je považujeme za pravdivé. Interakcí není míněno pouze fyzicky vnímatelné působení mezi minimálně dvěma jedinci, vzájemné poznávání a působení jeden na druhého, nové způsoby sociálního chování, komunikace a spolupráce. Nově jde především o interakci mezi fyzickou realitou jedince nebo společnosti a jemnohmotnými energetickými informačními poli – uvědomění si vzájemné výměny informací na úrovni hmotného a jemnohmotného světa. Na vyšší úrovni, vzhledem k morfickým polím a kolektivnímu vědomí, se jedná o vzájemné působení a fungování mezi jedincem nebo společností a programy uloženými v morfických a morfogenetických polích. Alarmující je, že některé tyto programy či modely světa na lidstvo působí – energeticky a zrcadlově – jako časované bomby.

Realita se skládá z různých dílčích částí, viditelných i neviditelných, málo si však uvědomujeme, že pocity jednotlivé části spojují dohromady, myšlenky, představy a sny jsou až na druhém místě. Na základě pocitů vzniká soudržnost. Pokud se na té či oné soudržnosti shodně podílí více osob, na vyšší úrovni vzniká na základě patřičného koncensu – souhlasu – předobraz možné reality. Souhlasem vzniká kolektivní shoda mínění, včetně vnitřní, nevyslovené shody, založené na podvědomě nebo podprahově, v různě dlouhých časových etapách, přijímaných modelech světa. Pokud je souhlas spontánní a živelný, (podpořený většinovou populací), zrcadlové překlopení reality, vytvořené na úrovni kolektivního vědomí, se na úrovni hmotné reality může „zobrazit“ rychle a nečekaně.

  • Modely možné reality, vytvořené lidským vědomím, jsou v pořádku, ale mají se stát pouze nástrojem k umění tvarovat realitu pružným a pro život přínosným způsobem. Stabilní soudržnost, založená na shodě a souhlasu, tvaruje předem vytvořený model reality včetně všeho potřebného, co tento model UDRŽÍ pohromadě.

Modely udržované v soudržnosti se stávají realitou. Soudržnost pozitivních a harmonických modelů světa narušuje strach, emotivní výkřiky nesouhlasu a urputný boj proti čemukoliv, s čím nesouhlasíme. Soudržnost narušuje také vnímání dění, které se nás osobně týká jen vzdáleně, s netečným zájmem (flegmatickým, lhostejným), asi tak, jako bychom stáli vedle svého těla a stali se jedním z pasivně přihlížejících – k událostem světového formátu. Uměním je zůstat nestranným, vnímat vnější dění bez připoutání a svými činy, vzhledem k možnostem, se snažit vytvářet harmonii – nedovolit, aby se světová kyvadla vychýlila za hranice, z kterých nemusí být návratu.

Žijeme ve světě záhad a intrik, kde platí strnulá pravidla, tak vzniká společensky formovaná realita – systém současného světa, který formuje vědomí založené na modelech, které nás okrádají o energii, o elán, o inspiraci a schopnost snění. Jedním z energeticky nepříznivých modelů současnosti je dění v přírodě, počínaje například vším, co souvisí s obdobím sucha a konče globálním oteplováním. Mimo konvence a mimo hranice rozumu zřejmě bude pro spoustu lidí tvrzení, že si tento model světa – na energetické informační úrovni – lidstvo vytvořilo samo. A to nejen tím, že euforie lidstva se stala závislá na adrenalinu. Automaticky předpokládáme, že Země nemá vlastní ideologii a vlastní energetický systém, tak ani netušíme, jak jsme se od vnitřního nastavení Země a od TVOŘIVÉ lidské spirituality odvrátili – s pocitem výjimečnosti. Jenomže ideologie Země je silně provázaná s ideologiemi lidstva (vždycky tomu tak bylo a nemůže tomu být jinak), s přijímanými modely světa, které vytváříme na úrovni myšlenek, představ, vizualizací, snění, a také „výrobou všemožných zákonů“ omezujících a podkopávajících lidskou svobodu a tím i lidskou TVOŘIVOST.

Žijeme ve světě záhad, intrik, nedorozumění a vnucených modelů Světa?

  • Jak lidé vycházejí se světem? Uvědomují si, že Země je pro nás nepostradatelná? A na druhé straně svým jednáním projevují šílenství vůči Zemi, vůči svým dětem? Ano, to vše si uvědomujeme, uvědomění se cenní a je velmi důležité.

Stále ale nechceme připustit, že to, co ukládáme do kolektivního vědomí, například před lety nenápadně vzniklý model globálního oteplování – je jedna ze soudržností, které se – bohužel – zuby nehty držíme. Záměrně podsouvané modely světa udržované v soudržnosti (reakcemi a souhlasem) se stávají realitou, protože se zdají být přesně, logicky a systémově formulované. Jenže vyšší zápletku, která je známa jen vyvoleným, není snadné odhalit. Je globální oteplování opravdu nezvratné? Je bláhové myslet si, že novým myšlením, novou představivostí, novou koncepcí myšlenek a představ o světě – uložených v oblasti morfických polí – je možné vytvořit jiný, nový svět? Bláhové je to pouze v tom smyslu, že novou cestou by se musela vydat nadkritická většina (lidstva).

Vše, co se odehrává v realitě, je nejdříve tvarováno ve vyšších světech, na úrovni kolektivního vědomí.  Emocemi podbarvené výkřiky a demonstrace – hněv a strach – stávající a podvědomě odsouhlasený model světa jen podporuje – z pohledu vyšší úrovně. Vždyť všechna ta prohlášení vědců, státníků, ekologických aktivistů, novinářů – pozorně se každý den zaposlouchejte – jsou SVĚT FORMUJÍCÍ prohlášení o budoucnosti, která se v určitém smyslu energeticky vyrovnají – uvržení světa do magických předpovědí o realitě. Stačí vnímat, kolik záporné energie v podobě informací, často i rozporuplných, o neutěšeném stavu světa směrem k budoucnosti je denně vysíláno do oblasti morfických polí. Jsou to informace, jsou to řídící myšlenky, které tvrdí CO SE STANE, jak se to stane, a jak se na to MUSÍME připravit. Je tak obtížné tento princip vytváření budoucnosti, který do sebe absorbuje opravdu velké a hraniční množství (záporné) energie, pochopit? (Jen tak mimochodem: myšlenka globálního oteplování, a vše, co s tímto jevem souvisí, krajně souvisí s prvotní myšlenkou globalizace světa. Záměr globalizace světa jde nesprávným směrem, nejde směrem pomáhat a tvořit, jde směrem svazovat a ničit. A kdo má oči otevřené, tak vidí, že nejrůznější krize jsou uměle vytvářené.)

Naštěstí existují lidé, kteří se snaží, určitým magickým způsobem, podporovat morfická pole a globální vědomí tvůrčím způsobem, neposkvrněným negativními záměry. Naštěstí existují lidé, kteří komunikují, také určitým magickým způsobem s přírodou, se Zemí, s vesmírným Vědomím. Lidé vědoucí, že energie a hmota jsou téže podstaty – jedna forma se ale mění v druhou. Hmota je svým způsobem „kódovaná struktura slov“ s určitým významem, s určitým potenciálem, pro někoho čitelná, pro jiného nečitelná, což souvisí se schopností napojení se na informační pole určité věci, jevu, události. Fyzická realita je velmi proměnlivá a je to právě vědomí a mysl, kdo může tyto triky reality prohlédnout a bez předsudků přijmout. V konečném důsledku překvapivě zjistíme, že se nejedná o triky reality, ale o triky vědomí a mysli, obojí je vzájemně provázané.

ELEKTRONICKÉ KNIHY ke čtení ve vašem počítači, tabletu či mobilu

Nebe nebo ráj jsou výtvory mysli, jakákoliv podoba světa je výtvor mysli. V této souvislosti je zřejmé, že hmota může vytvořit jakékoliv kombinace světů, a to v závislosti na vyspělosti a nespoutanosti vědomí. Není to o tom, že by jedinec dokázal mávnutím kouzelného proutku vytvořit nový, hmotný, člověku vstřícný – obyvatelný svět. Ale nadkritické množství jedinců, kteří si uvědomují, že podstatou lidské existence (v období věku Vodnáře) je obnovit smysl pro rozvíjení se mimo hmotný, fyzický svět, takové světy vytvořit dokáže. Cokoliv je projeveno ve hmotě, je vždy nejdříve vytvořeno na vyšší (myšlenkové) úrovni, na úrovni morfických polí, proto i rozvíjení lidského vědomí mimo hmotný, fyzický svět a úspěšný průběh transformace lidského vědomí a tím i nové a vstřícné uspořádání SVĚTA je reálné a dosažitelné.

Svoboda člověka musí vycházet z jeho VNITŘNÍHO SVĚTA

Související články: Superhologram a fraktální vzorce – holografický model světa, Přítomný okamžik – aktuální transformační téma

Žijeme ve světě záhad, intrik, nedorozumění a vnucených modelů Světa?

Diskuze


PŘEJETE SI PODPOŘIT PROVOZ WEBOVÝCH STRÁNEK FORMOU FINANČNÍHO DARU?